AMERIKALESOPARK

VÁŽENÍ SPOLUOBČANÉ, VÁŽENÍ HOSTÉ,dostává se Vám do rukou katalog, přip­ravený k  prezentaci studie obnovy le­soparku Amerika. Tato studie vznikla na základě iniciativy vedení města, neboť se domníváme, že tato část Františkových Lázní si zaslouží nejméně stejnou po­zornost, jako parky v  našem městě. Františkovy Lázně se mohou rozvíjet, a tím přilákat další návštěvníky, pou­ze směrem k  lázeňství a k  cestovnímu ruchu. Proto jsme, v  úzké spolupráci s  ČVUT Praha, Fakultou architektury a Mendelovou univerzitou v  Brně, Za­hradnickou fakultou v  Lednici, ne­chali zpracovat studii obnovy lesoparku Amerika. Tento prostor býval dříve místem vycházek, setkání a odpočinku nejenom lázeňských hostů, ale i oby­

vatel města samotných. Rádi bychom tento účel lesoparku znovuobnovili a tím rozšířili možnosti nejenom relax­ace, ale i sportu a kultury v našem městě. Tento projekt je dlouhodobá záležitost, na které se budou muset podílet i naši nástupci ve vedení města, a proto musí být připraven tak, aby na jeho realizaci byla široká shoda. I to je důvod, proč tento záměr budeme veřejně prezen­tovat a velmi nás budou zajímat i Vaše postřehy a připomínky. Následovat bude zpracování projektu, příprava pro vydání všech potřebných povolení, a pokud uspějeme se žádostí o dotaci, také realizace v několika etapách.

Velmi se těším na Vaše názory.

Otakar SkalaStarosta města

Základními pilíři ideového obsahu parku se pro studentské práce stala témata

Idea lesoparku vznikla ve druhé polovině 19. století a iniciovala vznik Františkolázeňského zkrášlovacího spolku, který se rozhodl myšlen­ku nového přírodně ­ krajinného parku dotáh­nout do realizace. To se také nakonec podařilo a Františkovy Lázně po usilovné práci, kdy bylo nutné vystavět park na podmáčených sla­tinách, získaly nový veřej ný park nevídaných rozměrů. Bohužel doba válečná a následná ab­sence péče po roce 1945 vedla k zániku dříve kultivovaného kulturně společenského parku, lesní hospodaření nahra dilo lázeňskou atmos­féru a vitalitu.

Iniciační workshop v  říjnu 2015 a následné práce studentů Mendelovy univerzity v Brně se snaží navázat na dobu, kdy byl park plně vitál­ní a sloužil nejen lázeňským hostům, ale také obyvatelstvu Františkových Lázní i širokému okolí.

Jako zásadní problém lze spatřit v  chybějící prostupnosti, v zániku původní parkové kom­pozice, absenci funkčních prvků a celkové náhradě lázeňské atmosféry ve prospěch hos­podářské funkce lesa.

LESOPARKAMERIKA, SPOLEČENSKO-REKREAČNÍ PARK PŘÍRODA

LIDÉLÁZEŇSTVÍ

Jednotlivé návrhy rozvíjejí témata související s hlavními idejemi.

PŘÍRODAvnímání, poznávání, ochrana, vzdělávání

LIDÉ – KULTURAsetkávání, volný čas, pohostinství

LÁZEŇSTVÍ – ZDRAVÍ pohyb, sport, přírodní léčivé zdroje

V  konkrétní rovině je pro jednotlivé stu­dentské práce společné úsilí o návrh a obnovu cestní sítě umožňující prostupnost a dostup­nost lesoparku a současně zajištující propojení jednotlivých atraktivit území. Podle charakte­ru propojených aktivit jsme začali jednotlivé stezky rozlišovat na:

1. KULTURNÍ zajišťuje přístupnost z města do lesoparku, ale také k společensky významným místům

jako je například minerální pramen Glaub­er II, divadelní scéna nebo hrázděná restau­race Amerika.

2. PŘÍRODNÍpěší trasa spojující pozorovatelny ptactva u Jadranu či lávky přes bažinatá slatiniště nebo areál zoo.

3. REKREAČNÍstezka volnočasových aktivit prochází celým územím a spojuje fotbalové hřiště s koupališti, půjčovnou loděk a vol­nočasovými loukami.

4. LÉČEBNÉsrdíčkové stezky ­ stezky navržené lékaři speciálně pro návštěvníky lázní, které jsou doplňkem rehabilitačního programu a jsou součástí komplexních lázeňských procedur.

1. DIVOKÁ KLÁRA A RYBNÍK JADRANTypické jsou zanedbané rybníky a plochy hos­podářských lesů. Projít divokou Klárou může návštěvník díky nově navrženým cestám, které navazují na cestní síť celého lesoparku a současně jej spojují i s okolní krajinou. Během procházky si člověk může odpočinout na ptačích pozorovatelnách nebo najít spor­tovní vyžití v areálu koupaliště Jadran.

2. RIVIÉRA Jedná se o nábřeží vodní nádrže Amerika s přilehlým autokempem, zoo i historickou hrázděnou budovu restaurace. V návrhu byly především zpřístupněny travnaté pláže, zříze­no pěší korzo podél nábřeží jezera, vytvořena písečná pláž, vyhlídkové molo a pro podpoření výhledu byly pročištěny břehové partie od po­rostů křovin a náletů.

3. HOLANDSKOProstor má velmi nevýraznou terénní mode­laci a navíc je zde vysoká hladina spodní vody, která ještě zvyšuje podmáčenost území. Jedním z faktorů je i to, že toto území je vzdálenější od městského centra a les zde plynule přechází v krajinnou zeleň. Cílem samotného návrhu je co nejcitlivějšími zásahy otevřít parkovou kompozici v  duchu původního uspořádání parku, akcentovat výhledy z kavárny Amerika, které mají svůj historický význam. Doplnit po­rosty a zpřístupnit louky pro rekreační využití.

Kromě všech těchto stezek je v lesoparku zříze­na okružní jízda vláčkem, kdy je návštěvníkovi nabídnuta možnost shlédnout část lesoparku s jeho atraktivitami z pohodlí sedaček. Zároveň mají lidé možnost nastoupit a vystoupit na zastávkách v různých částech lesoparku.Pro celé území byla nejprve zřízena jednotná cestní síť s hlavními atraktanty v území a poté bylo celé území rozděleno do šesti relativně homogenních pracovních částí:

vytvořena nová cestní síť zajišťující postupný přechod z města přes park do lesoparku.

Cílem workshopu a návazných studentských prací je vytvoření ideového koncepčního řešení pro následné projednání záměru ve vedení města, s  občany případně zásadními dotčenými orgány státní správy. Je východ­iskem pro upřesnění kvalitního zadání pro další návaznou dokumentací, jako je např.

• Zadání celkové krajinářsko­urbanistické studie

• Zadání projektové dokumentace dílčích částí

• Úvahu o změně péče o zeleň• Úvahu o majetkových vztazích apod.

Boris Redčenkovarchitekt

4. TAJGACharakteristické jsou porosty smíšeného lesa s velkým zastoupením bříz. Tuto část od os­tatních odlišuje mnoho mokřadů a rašelinišť. Naskýtá se tak možnost tudy vést naučnou stezku s interaktivními prvky s  tématy vý­jimečné flory a fauny, ale rovněž s tématem his­torického dobývání a využívání léčivé slatiny. Na rozlehlé louce byl navržen hippoclub, který rozšiřuje spektrum aktivit ve Františkových Lázních o hippoterapii a rekreační vyjížďky.

5. STŘEDOZEMPlocha, která svůj název získala díky poloze, je charakteristická hustými porosty v kontrastu s mýtinami. Je zde stanoveno několik kategorií cest a míst. Nejkratší z okružní cesty spojuje důležité body a části Středozemě: kapličku, památník, pramen Glauber II a víceúčelo­vou scénu. Zásahy v  této lokalitě jsou vede­ny snahou o návrat do původní kompozice parku s větší mírou doplnění nových atraktivit v  podobě přírodního divadla, lesních altánů a míst pro sportovní aktivity.

6. WESTENDNa území se kromě jiného nachází Labutí jezírko s  rybí restaurací, pramen Glauber a Luisin pramen. Prostor byl doplněn o hudeb­ní pavilon či o dřevěné pobytové molo s návaz­ností na Labutí jezírko. Potok Slatinka byl zme­androván a jeho břeh zpřístupněn. V návrhu je

Františkolázeňský zkrášlovací spolek byl konstituován 25. září 1881 a již během této schůze se jeho členové rozhodli pro za­lesnění obecních pozemků přiléhajících

Františkolázeňská „Amerika“ je rozsáhlý lesopark na jihozápadním okraji města založený počátkem 80. let 19. století mezi někdejším velkým městským rybníkem a Slatinným potokem. Jeho vznik dokládá usilovnou snahu tehdejších představitelů města, ležícího uprostřed zemědělské kra­jiny Chebské pánve, zajistit Františkovým Lázním více „pěkného okolí“, jež by lázeňským hostům stejně jako místním obyvatelům poskytlo dostatek stinných míst k odpočinku, zdravotním procházkám a vyjížďkám. Za tímto účelem byl roku 1880 z  iniciativy františkolázeňského architekta a pozdějšího starosty města Gustava Wie­dermanna založen zkrášlovací spolek „An­pflanzungs­ und Verschönerungsverein der Kurstadt Franzensbad“, jenž během své více než padesátileté činnosti učinil z Fran­tiškových Lázní slovutnou „zelenou oázu klidu“. Tohoto úspěchu spočívajícího v sys­tematickém vykupování okolních pozemků, jejich vysoušení a zalesňování, zřizování promenádních cest lemovaných lavicemi, altány a památníky by ovšem nemohlo být

K HISTORIILESOPARKUAMERIKA

dosaženo bez zúčastněnosti prominent­ních osobností města, díky nimž se spolku dostávalo potřebných financí a podpory ze strany radnice. Společně s  Gustavem Wie­dermannem (starosta v  letech 1900­1910) spolek zakládali další dva františkolázeňští starostové Thaddäus Schack (v letech 1872­1882) a Ferdinand Khittl (v letech 1882­1899).

Obr. 1: Situační plán prvních parkových úprav obecních pozemků zvaných „Amer-ika“ u Městského rybníka z r. 1882 (Zdroj:

Společnost Aloise Johna)

soparku směrem k malému městskému ryb­níku, dnes nazývanému Labutí jezírko.

k  městskému rybníku. Výsadba Městského lesa, jak zněl původní název lesoparku, byla zahájena následujícího roku podle plánu chebského lesmistra Lorenze a 110 000 sazenicemi smrků k  ní přispěla také zemská zemědělská rada. Přestože byla re­gulace a osazení „Ameriky“ podle původ­ního záměru nejpozději na podzim roku 1886 kompletní, pokračoval spolek, jehož pozornost se mezitím soustředila i na jiná místa ve Františkových Lázních, v  dalším intensivním zušlechťování a rozšiřování le­

Obr. 2: Kaple na západním konci někdejšího Loimannova parku při cestě na „Ameriku“ z r. 1885

Obr. 3: „Café-Restaurant Im Stadtwald Amerika“ byl v 1. polovině 20. století jedním z nejoblíbenějších cílů procházek. Venkovní

terasy byly záměrně obráceny k mladému porostu lesoparku.

„Amerika“ měla srůst s  již existujícím Loimannovým, dnes Westend parkem, za Luisinými Lázněmi a především měla být pohodlně dostupná ze samého centra lázní. V  tomto směru představovaly nejdůležitěj­ší kroky dokončení dlouho plánované promenádní trasy od Františkova pramene přes Slatinu roku 1890 a prodloužení velko­lepé „Westend­Avenue“ z Loimannova parku na Ameriku o dvanáct let později. V září roku 1898 odsouhlasilo městské zastupitel stvo návrh na výstavbu restaurace v  městském lese, jež byla realizována v následujícím roce. „Café­Restaurant Im Stadtwald Amerika“ se stal brzy oblíbeným výletním místem, jež zároveň sloužilo k  pořádání nejrůznějších lidových a spolkových slavností. Od roku 1901 sem během lázeňské sezony z  centra

zkrášlovacího spolku de facto dovršena. Od konce druhé světové války, jenž pro město citelně dotčené odsunem obyvatelstva před­stavoval naprosto zásadní historický přeryv, parky a jejich itinerář postupně chátraly. Tento nešťastný vývoj však nejlépe dokládá právě současná podoba lesoparku „Ameri­ka“, jež se v  letošním roce stala výzvou pro mladé architekty.

Mgr. Štěpán Karel Odstrčilhistorik

města dokonce pravidelně dojížděl omni­bus.

Obr. 4: „Amerika“ na situačním plánu Fran-tiškových Lázní z doby před první světovou válkou

Obr. 5: Náladový snímek z městského lesa z přelomu 19. století

V  prvním desetiletí 20. století se pak Amerika stala v  pravém slova smyslu nej­vyhledávanějším místem odpočinku a volnočasových aktivit ve Františkových Lázních. Od roku 1905 byly totiž přilehlé pozemky na pravém břehu Slatinného poto­ka směrem ke Slatině proměněny v golfové hřiště a ve Westend parku vybudovány nové tenisové kurty. K  nim později přibylo ještě koupaliště na západním okraji lesoparku nazývané v současnosti „Jadran“.Jedinou konkurencí „Americe“ se stal až během první světové války dokončený Wie­dermannův park na opačné straně města, známý dnes pod názvem „Zátiší“, jímž byla zakladatelská činnost františkolázeňského

W O R KS H O P

Typické jsou zanedbané rybníky a plochy hos­podářských lesů. Projít divokou Klárou může návštěvník díky nově navrženým cestám, které navazují na cestní síť celého lesoparku a současně jej spojují i s okolní krajinou. Během procházky si člověk může odpočinout na ptačích pozorovatelnách nebo najít spor­tovní vyžití v areálu koupaliště Jadran.

1/ DIVOKÁ KLÁRA

Příchod od hlavní asfaltové cesty

Návrh mýtiny

-smrkové monokulturyneprostupnost (ploty)

chybějící komunikační síťnevzhlednost můstků

+systém vodních ploch

přírodní rázdiverzita lesních porostů

výhledydrobné terénní nerovnosti

alej podél Slatinky

VODADIVOKOST

CESTA

Hlavní myšlenka

Březový háj

2/ RIVIÉRAJedná se o nábřeží vodní nádrže Amerika s přilehlým autokempem, zoo i historickou hrázděnou budovu restaurace. V návrhu byly především zpřístupněny travnaté pláže, zříze­no pěší korzo podél nábřeží jezera, vytvořena písečná pláž, vyhlídkové molo a pro podpoření výhledu byly pročištěny břehové partie od po­rostů křovin a náletů.

-zarostlé pobřežíomezený výhled

produkční využítí Amerikyauta na promenádě

nevyužití potenciálů

+úchvatné výhledy

restaurace, autocamp, zoostaré a krásné domypřírodní rezervace

Amerikaatmosféra

Veřejná pláž u promenády

Posezení s výhledem

Řešené území

Restaurace u pláže

2.

5.

6.

7.

Promenáda

Naučná stezka

Cesta kolem Ameriky

3. 4.

2.

1.

Propojení pozorovatelny s naučnou stezkou

1.

3.

4. 5.

6.7.

Prostor má velmi nevýraznou terénní model­aci a navíc je zde vysoká hladina spodní vody, která ještě zvyšuje podmáčenost území. Jedním z faktorů je i to, že toto území je vzdálenější od městského centra a les zde plynule přechází v krajinnou zeleň. Cílem samotného návrhu je co nejcitlivějšími zásahy otevřít parkovou kom­pozici v  duchu původního uspořádání parku, akcentovat výhledy z  kavárny Amerika, které mají svůj historický význam. Doplnit porosty a zpřístupnit louky pro rekreační využití.

3/ HOLANDSKO

SVĚTLOLIDÉ

POHYBHlavní myšlenka

Schody na cestu

Cesta s lávkou

Turistická trasa

Koupaliště

Řešené území

1.

2.

4.

3.

1.

2.

3.

4.

4/ TAJGACharakteristické jsou porosty smíšeného lesa s velkým zastoupením bříz. Tuto část od os­tatních odlišuje mnoho mokřadů a rašelinišť. Naskýtá se tak možnost tudy vést naučnou stez­ku s interaktivními prvky s  tématy výjimečné flory a fauny, ale rovněž s tématem historického dobývání a využívání léčivé slatiny. Na rozlehlé louce byl navržen hippoclub, který rozšiřuje spektrum aktivit ve Františkových Lázních o hippoterapii a rekreační vyjížďky.

Hlavní myšlenky

Hippoclub

Jezerní

Turistická trasa

Molo

Profily cestiček

X

Plocha, která svůj název získala díky poloze, je charakteristická hustými porosty v kontrastu s mýtinami. Je zde stanoveno několik kategorií cest a míst. Nejkratší z okružní cesty spoju­je důležité body a části Středozemě: kapličku, památník, pramen Glauber II a víceúčelovou scénu. Zásahy v této lokalitě jsou vedeny snahou o návrat do původní kompozice parku s  větší mírou doplnění nových atraktivit v  podobě přírodního divadla, lesních altánů a míst pro sportovní aktivity.

5/ STŘEDOZEM

-neprostupnost místa

nedostatečná cestní síťzanedbaná údržba

chybějící orientační systémšpatný marketing parku

nedostatečné využití

+identita místanejsušší oblast

existující mýtinymeandrující vodní toky

diverzita prostoruhistorické stopy

Axonometrická skica Cesta

Cesta s lávkou

Prostor pro meditaci

Přírodní divadla

1.

2.

3.

4.

6/ WESTENDNa území se kromě jiného nachází Labutí jezírko s  rybí restaurací, pramen Glauber a Luisin pramen. Prostor byl doplněn o hudební pavilon či o dřevěné pobytové molo s návaznos­tí na Labutí jezírko. Potok Slatinka byl zmean­drován a jeho břeh zpřístupněn. V návrhu je vytvořena nová cestní síť zajišťující postupný přechod z města přes park do lesoparku.

-nepropojenost parků

regulace Slatinkybývalé divadlo

nepropojenost s městemnevhodný mobiliář

+labutí jezírko

léčivé pramenyvodní kanály

tenisové kurtystaré stromy

Řešené území

2.

1.

3.

4. 5.

6.7.Změna zadních fasád

Zvýšení propustnosti území

Slatinka

Turistická trasa

1.

2.

3.

4.

4.

3.2.

1.

KLÁR

A

HOLANDSKO

RIVIÉRA

STŘEDOZEM

TAJGA

WESTEND

L E DN I C E

1/ DIVOKÁ KLÁRA + JADRANNejsevernější část řešeného území je pojmenována podle ryb­níku, který se v ní nachází. Území je zarostlé a nepříliš pros­tupné. Návštěvník, který se do tohoto prostoru odváží, se ocitne v bludišti divoce rostoucích bříz a temných hustých smrčin. Síť starých odvodňovacích kanálů dodávají prostoru malebnost.Záměrem bylo zachovat určitý stupeň divokosti a nespoutano­sti, aby člověk mohl místem bloudit, objevovat tajemné zákoutí

a na závěr vyjít na prosluněnou louku či břeh rybníku, které jsou světlým bodem na jeho cestě.Kouzlo Divoké Kláry je v návrhu zprostředkováno vytvořením cestní sítě s pěšinami různých kategorií. Přes terénní sníženiny lze snadně přejít po povalových chodnících. Pro zdatnější jsou zbudovány mostky, které prověří obratnost.V Divoké Kláře jsou navrženy posedy/pozorovatelny, kde si

MARTINA BLÁHOVÁ

může návštěvník během své cesty odpočinout, kochat se okolní krajinou a pokud se ztiší jistě zahlédne nějaké zajímavé zvíře.Pohled na vodní hladinu a dotek s ní umožní mola na břehu Kláry. Záměrem bylo zachovat určitý stupeň divokosti a ne­spoutanosti, aby člověk mohl místem bloudit, objevovat tajemné zákoutí a na závěr vyjít na prosluněnou louku či břeh rybníku, které jsou světlým bodem na jeho cestě.JADRANÚzemí se rozprostírá mezi rybníky Klára a Jadran. Na ploše bývalého koupaliště a v současnosti fungujícího campu je navržen rekreační areál.Areál umožňuje mnoho aktivit. V letních měsících se nabízí přírodní koupání v rybníce Jadran, odpočinek v zavěšených houpacích sítích či slunění na molech.

Pohled na domy lesního bydlení

Pohled na mola na břehu Kláry

Povalové chodníky na území Divoké Kláry

2/ RIVIÉRAV detailněji zpracovaném území je zpřístupněna travnatá pláž, která byla zatarasena drátěným plotem. V severní čísti této pláže, stejně tak jako ve zbytku detailněji zpracovaného území, byly vykáceny poškozené a přestárlé dřeviny i nevyhovující druhy jako Picea abies. Travnatá pláž má příjemný pozvolný sklon směrem k vodě a umožňuje tak pohodlné ležení a krásný výhled. (Viz. Řez A­A‘).Nedaleko této pláže bude zřízena půjčovna loděk. Stavba půj­čovny bude mít jednoduchý tvar se šikmou střechou. Povrch střechy i stavby bude pokryt dřevěným šindelem z vykácených

dřevin. Půjčovna je propojena dřevěným molem s příjezdovou cestou i se sousední restaurací na břehu. Molo se nachází také před stavbou půjčovny a zajišťuje přístup k vodě a samotným loďkám. Mezi půjčovnou a restaurací bude vyseto travobylinné společenstvo se zastoupením místních druhů.Naproti přes cestu je hrázděná budova restaurace s historick­ou hodnotou. Parkoviště, zřízené před jejích vchodem, bylo posunuto o několik metrů na východ a místo něj zřízena předzahrádka s ohledem na historický význam této budovy.

MARTIN HORKÝ

Ptačí pohled na okolí autokempu

Molo a pláž před autokempem Centrální část autokempu

3/ HOLANDSKOÚstředním motivem celého prostoru jsou vodní kanály pro odvod nadbytečné vody, především pak výpusť rybníku Ameri­ka. Mým cílem nebylo ji skrývat, protože v přírodním prostředí působí striktnost a techničnost kanálu velmi zajímavě. Naopak jsem se snažila o její optické vyzdvihnutí a decentní upozornění. Místo pozůstatku schodů u výpustě jsem umístila nové, po­hodlné, ale ne nijak výrazné schodiště, které člověku umožní vstoupit dolů ke kanálu a po nově zbudované mlatové cestě jít skrz les. V místech, kde je nyní nutné vyčištění porostu kvůli elektrickému vedení bych ráda umístila křížení s nově navrže­nou cestou, a vyčištěný prostor kolem elektrického vedení by

byl vhodný rozšířit. Na tomto křížení cest může být příjemné dřevěné molo vhodné pro pobyt lidí. Vzhledem k tomu, že se zde nachází odvodňovací kanál, přepokládám jeho rozšíření pod molem. Díky tomu by vznikla velmi mělká prohlubeň, která by byla zaplněná vodou. Nikoliv však po celý rok, ale pouze v ob­dobích, kdy je vody nadbytek (typicky jaro a podzim). Po zbytek roku předpokládám částečný zárůst vlhkomilnými rostlinami, které snesou dočasné až trvalé zaplavení vodou.Snažila jsem se, aby lidé měli důvod jít až do těchto míst. Proto jsem zde navrhla běžeckou trasu v délce přibližně 3 km.

MICHAELA MALEČKOVÁ

Jedná se o uzavřený okruh. Navigační značkou je žlutá koule, která v noci může lehce svítit a upozornit tak lidi na cestu.Prostor kolem hrázděnky si také zaslouží pozornost. Vzhledem k tomu, že přímo navazuje na parkovou úpravu a minizoo, bylo by vhodné parkově upravený prostor rozšířit. Mohli by se zde také v ohradě za hrázděnkou prohánět zubři, jako obdoba amerických zvířat. Bizoni nejsou vhodní z vícero důvodů. Díky prosvětlení porostů se prostor otevře a bude snáze prohlédnutel­ný a příjemnější pro pobyt.

Rozptýlené chatky

Výpusť rybníku Amerika

Detailní situace okolí roubenky

Křižovatka cest s molem

Pro zpříjemnění pobytu jsou zde také umístěny houpačky. Mohou zde být trvale. Jedná se o zajímavé a nenásilné zpestření procház­ky či obyčejného pobytu v přírodě s příjemným výhledem.Další důležitou věcí je camp u Jadranu, který by měl projít úpra­vami. Některé z chatiček jsou nyní rozptýlené volně po okraji louky (která by neměla být prázdnou plochou) a umožňují tak některým lidem klidný a nikým nerušený pobyt v přírodním prostředí.

4/ TAJGAKolem slatiniště byla navržena nová naučná stezka s inter­aktivními prvky jako je “rochniště”. V dřevěném povalovém chodníku byly vyříznuty otvory, na jejichž dně je slatina, která je pro Františkovy Lázně součástí tradičních ozdravných kůr. Návštěvníci si zde mohou na vlastní kůži ověřit její léčebné účinky. Z hygienických důvodů byla do tohoto prostoru umístě­na i pumpa s vodou na opláchnutí.Dalším ze zastavení naučné stezky je pozorovatelna, která umožňuje pohled na vodní plochu z neobvyklé perspektivy. Návštěvník se dostává do přímého kontaktu s vodní hladinou

a má možnost nahlédnout blíže do života v mokřadech, ať už se jedná o vodní rostliny, vážky, nebo vodní ptactvo.Na jednom ze záhybů lávky jsou umístěny sedací prvky pro po­sezení a meditaci v kontaktu s uklidňující vodní hladinou.Na soukromou louku, která v současné době nemá využití, byl navržen hippoklub s rozsáhlými pastvinami. Prostor by tak získal novou funkci, která je v souladu s přírodním a divokým charak­terem Tajgy. Hippoklub nabízí možné propojení s autokempem v podobě jezdeckých táborů. Zároveň by zde mohla probíhat hippoterapie. Budova hipoklubu zachovává hmotu tradičních

Vizualizace rochništěDetailní situace okolí rochniště

BARBORA HUBKOVÁ

Hippoklub

Výpusť rybníku Amerika

Detailní situace promenády nad mokřadem

hospodářských usedlostí, její materiální zpracování a interiéry jsou pojaty moderně.Jedním z prvků zpestřujících lesní cestu, jsou sluchovody. Fun­gují podobně jako megafon, tedy znásobují zvuky lesa a současně slouží i pro chvilkový oddych. Tyto objekty byly navrženy stu­denty z estonské akademie výtvarných umění.Další odpočinková zóna byla umístěna mezi ohnivě barvící společenstvo trav.

Sluchovody

Promenáda nad mokřadem

Hippoklub

5/ STŘEDOZEM I.Návrh prezentuje zpřístupnění centrální části lesoparku Amer­ika a to vytvořením průseků skrz existující hustý porost novým trasováním cest a vytvořením pobytových částí rozmístěných v rámci celé Středozemě. Otevřením lesoparku došlo k vyt­voření příjemné pobytové louky, která zve návštěvníky do srdce Ameriky a k životodárnému pramenu. Z tohoto bodu je možné návštěvníka vézt pomocí hierarchie hlavních, vedlejších a pod­valových cest do dalších zákoutí Středozemě.Mezi atraktivní místa patří především lesní divadlo, které je urče­

no pro alternativní venkovní představení, koncerty, letní kino. Scéna vychází z daných podmínek lesa, je umístěná na existující mýtince a stromy slouží jako přirozená kulisa na kterou je možné upevnit variabilní rekvizity. Pohodlí diváka zabezpečují dřevěné čtvercové odpočívadla pod stromy.Na umístění lesního divadla navazuje trasa vláčku.Součástí hlavních tras je srdíčková cesta pro pacienty s kardiovaskulárními nemocemi. Tato cesta je doplněna

NATÁLIA POLESŇÁKOVÁ

o zastávky s interaktivními panely, které slouží k procvičení pro lepší činnost srdce.V severní části je vytvořená pobytová oblast s lesní kapličk­ou. Toto místo slouží k duchovnímu rozjímání pod korunami stromů.

Mokřad je zpřístupněný podvalovým chodníkem s vyhlídkovými moly. Pro větší atraktivitu jsou na dně stojící vody položeny be tonové válce, které slouží jako stupně pro přechod vodní hladiny.

6/ WESTENDTento prostor je jednou z hlavních vstupních bran do parku. Díky Labutímu jezeru a restauraci je tento prostor jednou z hlavních vstupních bran do parku. Návrh tento dojem umocňu­je vytvořením nové pobytové plochy ­ mola. V letních dnech slouží molo také jako venkovní posezení již zmíněné restau­race. Kolem jezera je navržena cesta , která umožňuje přístup k jeho břehu. Od Glauberova pramene vznikla vysekáním dřevin pohledová osa k pramenu Luisa. Prostor byl obohacen o hudební pavilon, kde se mohou konat různé koncerty. Za pěkného počasí je možné posezení pod širým nebem, avšak během zimy nebo v deštivých dnech je možnost poslouchat hudbu uvnitř. Co se

týče dřevin, stromy s dobrou vitalitou byly ponechány, včetně krásných solitérů. Suché stromy ohrožující bezpečí návštěvníků byly odstraněny, stejně jako stromy bránící v pohledové ose od Glaubera k Luise. Nová cesta podél celého parku je doplněna o stromořadí.Potok Slatinka protéká jižní částí řešeného území. Jeho koryto je v dnešní době zahloubené, přímé a úzké. Díky tomu a taky nedostatku přechodů přes něj, tvoří bariéru mezi parkem a le­soparkem.V návrhu je jeho tok rozšířen a zmeandrován. Břehy jsou

KAROLÍNA VALEČKOVÁ

zpřístupněné a také byly do území přidány dřevěné lávky, pro lepší návaz­nost do lesoparku.V místě, kudy prochází srdíčková cesta bylo navrženo menší molo s možnos­tí bezpečného vstupu do vody. Jak je známo, voda má léčivý vliv na tělo i ducha. Návštěvník si tedy může vybrat, zda si odpočine na sedacích dřevěných schodech, posedí na molu s nohama ve vodě, nebo vyzkouší teplotu a proud potoka. Schody k molu jsou doplněny o zábradlí, které dál pokračuje až do vody a nehrozí tak nebezpečí úrazu při brodění se vodou.

Potok Slatinka- situace Potok Slatinka - zákres

Pohled na molo s restaurací

7/ STŘEDOZEM II.Název výborně vystihuje charakter celé oblasti ­ tedy propo­jení jeho ostatních částí. Po příchodu do lesoparku jsou tak vy­mezeny a přidány vstupy, které mají za cíl návštěvníka plynule vtáhnout. Náplň je koncipována tak, aby zde byl program pro všechny věkové kategorie, ale i povahy nebo různé rozpoložení ducha. V lesoparku je stanoveno několik kategorií cest a míst, jež návštěvníka povzbuzují jak v činnosti prospívajícím jeho tělu tak rozvíjení jeho mysli a poznání. Nejkratší z okružních cest spojuje důležité body v části Středozemě: kapličku, památník, pramen Glauber či víceúčelovou scénu.

Prostor části Středozemě je koncipován tak, aby byla rozrušena hmota porostů. Cesty jsou vedeny prosvětlenými prostory luk a hmotou lesa což přispívá k lepší orientaci návštěvníka.Jednotlivé průseky jsou vytvářeny s ohledem na les. Louky a prosvětlená místa tak vznikají nejčastěji v místech, která jsou chaotická nebo lesnicky méně významná. Často se jedná o plochy s náletovými dřevinami. Z lesních porostů jsou také opět navráceny do prostředí parku nyní velmi vzrostlé dřeviny jako je Pinus strobus či Quercus robur. Na nově vzniklých loukách tyto dřeviny působí jako solitérní dominanty.

JAN WALDHAUSER

Rozptýlené chatky

Scéna - pohled na hřiště

Lávka s posezením

Kaplička

Scéna

Přístupový mostek

Pramen Glauber II

/ SEZNAM STUDENTŮ

Lucie Červená Anna HermannováKateřina HodkováJan MatoušekDavid PolochKristýna RajdlováHana Švehlová

Stepen Apollonov Ognejn BacevicKristýna DvořákováDiana KovačevičNatasha KurmashovaGabriela MetalováEliška OlšanskáMartina Valachová

Martina BláhováMartin HorkýBarbora HubkováMichaela MalečkováNatália PolesňákováKarolína ValečkováJan Waldhauser

Karel BrožBc. Petra FejfarováJan KuchařMgr. Štěpán Karel Odstrčil Romana OmáčkováPavel PolidarOtakar Skala Ing. František ŠnajdaufPetr ŠvehlaJolana Amazouz Moravcová

Grafická úprava:Jiří Kabelka

FA ČVUT REDČENKOV

FA ČVUT ­ ErasmusFINGEROVÁ

MENDELU ZAKA ­ Lednice HODONICKÝ, KOPŘIVOVÁ Poděkování:

Identifikační údaje zpracovatele:Iniciační workshop říjen 2015, za účasti studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, pod vedením Ing. Radmily Fingerové a ing. arch. Borise Redčenkova a studentů Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy Univerzity v Brně, pod vedením ing. Petra Hodonického a ing. Ivety Kopřivové, byl následně rozpracován v samostatných semestrálních pracích na Mendelově univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústav Zahradní a krajinářské architektury.Garant předmětu: Prof. Ing. Jiří Damec CSc., Doc. Dr. Ing. Dana Wilhelmová, Vedoucí práce: Ing. Petr Hodonický Ph.D., Ing. Iveta KopřivováNávrhy vypracovali studenti I. Magisterského ročníku v Ateliéru navrhování ZAKA 2015/2016.Katalog byl vydán v roce 2016

M STOFRANT I KOVY LÁZN