O B Č A S N Í K S T U D E N T Ů , P E D A G O G Ů , V E D E N Í A P Ř Í Z N I V C Ů Š K O LY

R O Č N Í K 5 / Č Í S L O 3 / Č E R V E N 2 0 0 6

www.vsfs .cz

Opera v Sydney Torino 2006Znalostní ekonomika

První inženýři

2 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

3Ëerven 2006

⁄vod ï Obsah

Nic nedÏlat a pracovat m˘ûe jen poötovnÌ schr·nka. JaponskÈ p¯ÌslovÌ

»ÕSLO 3, DATUM VYD¡NÕ: Ëerven 2006

RedakËnÌ rada: Hana Ambroûov·, Bc. Radek Buöta, Bc. Radoslava »ern·,Patrik Doldûev, doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov·,Magdalena ÿeznÌËkov·, dr. Bohuslava äenk˝¯ov·, Bc. David äÌma,PhDr. Josef ämatl·k (öÈfredaktor).

VeökerÈ informace v†tomto obËasnÌku jsou bez z·ruky. P¯ebÌr·nÌ materi·l˘ je povoleno s prokazateln˝m souhlasemautora a redakËnÌ rady. Fotografie od autor˘ p¯ÌspÏvk˘ Ëi z archivu VäFS, nenÌ-li uvedeno jinak. NepodepsanÈp¯ÌspÏvky jsou autorizov·ny redakcÌ. E-mailov· adresa: xadonia@mail.vsfs.czï VäFS ï Registrace: MK »R E 13466 ï Design a prepress Eva ÿÌhov· ï Tisk PrintActive, s.r.o.

Ëerven se blÌûÌ ke svÈmu konci a pr·zdniny ke svÈmuzaË·tku. Hektickou aktivitu pedagog˘ a student˘ protnedvoumÏsÌËnÌ v˝seË, naplnÏn· pro vÏtöinu lidÌ, spjat˝ch seökolou, klidem, pohodou, odpoËinkem. Pr·zdniny jsou kr·s-nÈ obdobÌ dovolen˝ch, regenerace sil, aktivnÌ Ëi pasivnÌrekreace. Recept˘, jak pr·zdniny co nejlÈpe vyuûÌt a str·-vit, je snad tolik, kolik je pr·zdninov˝ch rekreant˘. NÏkdocestuje, jin˝ sportuje, dalöÌ poleh·v· u vody atd. Jeden sivÏtr· mozek u televize, druh˝ si do nÏj hustÌ z·ûitky a po-znatky z turistiky, t¯etÌ si vychutn·v· Ëetbu knih, na kterÈbÏhem pracovnÌch mÏsÌc˘ nemÏl Ëas, atp. ProstÏ co Ëlo-vÏk, to vlastnÌ recept. Jsou vöak i tacÌ, kte¯Ì o†pr·zdnin·chpracujÌ - duöevnÏ nebo manu·lnÏ. VyuûÌvajÌ pr·zdninov˝Ëas k obohacenÌ svÈmu Ëi druh˝ch, to kdyû pracujÌ na t·-borech nebo v nejr˘znÏjöÌch obËansk˝ch iniciativ·ch. Po-kraËujÌ tak v†procesu osobnostnÌho r˘stu, mor·lnÌho i od-bornÈho. NevÌm, co bych komu doporuËil, takÈ mi tonep¯ÌsluöÌ, pr·zdninov˝ program je nedotknutelnÈ priva-tissimum kaûdÈho z n·s. MyslÌm si vöak, ûe student˘m, kte-¯Ì jsou nabitÌ energiÌ ml·dÌ, sluöÌ neutuchajÌcÌ aktivita. Odûivota dost·vajÌ do vÌnku obrovsk˝ kredit osobnostnÌho po-tenci·lu. A typick˝m pro ml·dÌ je, ûe chce odstranit vöestarÈ, aby je nahradilo jen a†jen nov˝m. Je to biologickya†koneckonc˘ i spoleËensky legitimnÌ rys, jenû by mÏl cÌlitku prospÏchu nejen mlad˝ch. Aby tento prospÏch p¯inesl,je vhodnÈ, ba nutnÈ, aby jeho nositelÈ, ergo vykonavatelÈbyli pro svou Ñhistorickou ˙lohuì co nejlÈpe vybaveni. Pro-zatÌm p¯edevöÌm vÏdomostmi, v pr˘bÏhu ûivota pak zkuöe-nostmi. Aby bylo jasno, nehoruji zde pro pokraËov·nÌ stu-dia o pr·zdnin·ch, to budiû vyhrazeno repetent˘m a jimpodobn˝m. To, naË chci upozornit, je, ûe pr·zdniny jsoub·jeËnÏ vhodnÈ i k†tomu, jak obohatit sebe i druhÈ, je-liv˘le; p¯ÌleûitostÌ je samoz¯ejmÏ habadÏj. OsobnÏ m·m moca moc r·d pocit, ûe jsem dok·zal nÏkomu pot¯ebnÈmu pro-spÏt, pomoci, ûe jsem se stal silnÏjöÌm pro svou pr·ci a provztahy s druh˝mi lidmi, zkr·tka m·m r·d pocit r˘stu. A†r˘stse d· p¯edevöÌm, ne-li pouze, v ml·dÌ. MilÌ Ëten·¯i Xado-nie, nechcete to zkusit? Pr·zdniny jsou k tomu p¯Ìmo skvÏ-l˝m Ëasem. Uûijte jich co nejlÈpe!

V·ö Josef ämatl·k

UD¡LOST4 PrvnÌ inûen˝¯i5 UdÏlovaly se i dalöÌ tituly6 PodÏkov·nÌ absolvent˘7 N·vötÏva student˘ v EvropskÈm parlamentu

HORK… T…MA8 ZnalostnÌ ekonomika

ñ je nutnostÌ a perspektivou i naöÌ spoleËnosti

éIVOT äKOLY10 Nov· pravidla kapit·lovÈ p¯imϯenosti12 Estonsk· 500 ñ v˝lety do historie13 A jsme opÏt zde14 é·dan· profese, nov˝ obor: Compliance15 BezpeËnost v IT16 Kde znÌ Gaudeamus18 Za prvnÌ jarnÌ kytiËkou19 Studium BSBA na VäFS20 Nostalgick· vzpomÌnka

KNIéNÕ HLÕDKA21 NovÈ publikace VäFS ñ Eupress

SPOLE»ENSK¡ KRONIKA21 Kulatinky ve ökole

PERISKOP22 Letem svÏtem na Nov˝ ZÈland a do Austr·lie

STUDENTSK¡ AR…NA25 Semestr v Ingolstadtu26 Who is who na VäFS aneb studujÌ na naöÌ ökole28 PracovnÌ trh EU29 IT okÈnko30 Kooperativa ñ 15 let jistoty pro klienty31 Torino 2006

KR¡TCE z VäFS9 Vysokoökolsk˝ klub

11 Kurz marketingovÈ ¯ÌzenÌzahraniËnÌho obchodu

11 Tiskov· konference11 SportovnÌ ˙spÏch15 P¯edn·öka premiÈra20 Spr·vnÌ rada20 DozorËÌ rada20 StudijnÌ pobyt na Islandu

MilÌ Ëten·¯iXadonie,

4 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Ud·lost

DÏlej, nebo udÏlej mÌsto. AmerickÈ p¯ÌslovÌ

PrvnÌ inûen˝¯iKostel sv. äimona a Judy byl opÏt v†obleûenÌ absolven-

t˘ VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, jejich blÌzk˝ch a p¯·tel.Dne 27. dubna mÏli slavn˝ den bakal·¯i a n·sledujÌcÌ dense VäFS louËila se sv˝mi prvnÌmi inûen˝ry.

Vöichni, kdo se p¯iöli v†den 28. dubna 2006 na promo-ce jen podÌvat, natoû ti, kv˘li nimû se konaly, se neubr·niliohlÈdnutÌ za pÏti a p˘l lety usilovnÈ pr·ce, kterou spoleË-nÏ instituce, lidÈ v†nÌ a nynÌ jiû absolventi vykonali. Z†malÈsoukromÈ ökoly vyrostla nejvÏtöÌ a nejzn·mÏjöÌ p¯edstavi-telka soukromÈho vysokÈ ökolstvÌ v†naöÌ zemi. Vize se stalaskuteËnostÌ, absolventi navazujÌcÌho magisterskÈho studiaopouötÏjÌ br·ny Ñalma materì a zaËÌn· dalöÌ etapa p˘sobe-nÌ tÈto vysokÈ ökoly, kterÈ kodifikuje novÏ definovanÈ po-sl·nÌ VäFS:ÑPosl·nÌm VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌje st·t se p¯ednÌ respektovanou a vyhled·vanou vzdÏ-l·vacÌ a vÏdecko-v˝zkumnou institucÌ, kter· vytv·¯Ìsv˝m absolvent˘m p¯edpoklady pro jejich trval˝ ka-

riÈrnÌ r˘st i pro plnohodnotn˝ rozvoj osobnosti. JejÌmukonËenÌm zÌskajÌ konkurenËnÌ v˝hodu a budou se˙spÏönÏ prosazovat na trhu pr·ce po celou dobu svÈ-ho produktivnÌho ûivota.ì NenÌ n·hodou, ûe absolven-t˘m vÏnuje VäFS p¯ednÌ pozornost, neboù student a poslÈ-ze absolvent p¯edstavuje pro kaûdou vysokou ökolunejviditelnÏjöÌ a nejznamenitÏjöÌ v˝sledek a zdroj pro hod-nocenÌ ËinnostÌ a kvality.

Radka »ern·¯editelka odboru studijnÌch z·leûitostÌ

Vraùme se k†onÏm kr·sn˝m dn˘m promocÌ, kdy jsouzapomenuta lÈta snaûenÌ, od¯Ìk·nÌ a d¯iny, a nechme seprovÈst promoËnÌm ob¯adem, kter˝ byl pln˝ kr·sn˝ch oka-mûik˘, stojÌcÌch za p¯ipomenutÌ:

Prezidentka VäFS dr. Bohuslava äenk˝¯ov· zah·jila promoËnÌakt student˘ navazujÌcÌho magisterskÈho studia slavnostnÌmprojevem.

PromoËnÌ kolegium dalo souhlas k†udÏlenÌ diplom˘. Slib ab-solvent˘ p¯edneslo za jednotlivÈ skupiny 6 z·stupc˘.

SlavnostnÌ slib potvrdili absolventi p¯Ìsahou na insignii a po-d·nÌm ruky prezidentce a rektorovi, od kterÈho p¯ijali dokla-dy o ukonËenÌ studia. K†Ëerstv˝m absolvent˘m promluvil rek-tor VäFS prof. Ing. VladimÌr Smejkal, CSc.

PromoËnÌ ceremoni·l byl tradiËnÏ ukonËen studentskou hym-nou Gaudeamus igitur.

5Ëerven 2006

Ud·lost

Svϯ pr·ci lenochovi a on ti zaËne radit. Orient·lnÌ p¯ÌslovÌ

UdÏlovaly se i dalöÌ titulyDne 28. dubna bylo spoleËnÏ s†prvnÌmi absolventy ma-

gisterskÈho navazujÌcÌho studijnÌho programu VäFS slav-nostnÏ promov·no takÈ 22 absolvent˘ dvou bÏh˘ studiaMBA (Master of Business Administration).

SlavnostnÌho aktu se z˙Ëastnili za City University Ing.J·n Rebro, MBA, region·lnÌ vice-prezident CU pro Evropua Ëlen AkademickÈ rady VäFS, a Mgr. Branislav Zlocha, ¯e-ditel oddÏlenÌ marketingu a rozvoje CU.

Za promoventy MBA promluvila panÌ Lenka Frydrycho-v·, MBA, kter· ve svÈm projevu uvedla, ûe studium MBAnejen pro ni samotnou, ale i pro ostatnÌ kolegy znamenalop¯edevöÌm rozö̯enÌ jejich obzor˘ a zÌsk·nÌ schopnosti dÌ-vat se na vÏci z†jinÈho ˙hlu pohledu, a to jak na z·kladÏzÌskan˝ch nejnovÏjöÌch teoretick˝ch informacÌ z†oboru, taki dÌky sdÌlenÌ praktick˝ch zkuöenostÌ s†dalöÌmi kolegy a pro-fesory.

R·di bychom jim vöem touto cestou pop¯·li hodnÏ osob-nÌch a profesnÌch ˙spÏch˘. VϯÌme, ûe novÏ nabytÈ infor-

SlavnostnÌ promoce zah·jilo p¯ed·v·nÌ diplom˘ bakal·¯˘m.

Vyhazov·nÌ Ëepic ñ tradiËnÌ ceremoni·l promocÌ MBA.

mace a zÌskanÈ zkuöenosti budou z˙roËeny tÌm nejspr·v-nÏjöÌm zp˘sobem a ku prospÏchu jich samotn˝ch, jejichzamÏstnavatel˘ a takÈ n·s vöech.

Marie Kom·rkov·zahraniËnÌ oddÏlenÌ

V†MostÏ probÌhal promoËnÌ ceremoni·l v†kr·sn˝ch prosto-r·ch kostela NanebevzetÌ panny Marie.

Bakal·¯i v†MostÏ pr·vÏ p¯evzali diplomy.

6 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Lenoöi chtÏjÌ po¯·d nÏco vykonat. L. de C. Vauvenargues

Ud·lost

SÛlo pro Jana Dûonyho DubceShrom·ûdÏnÌ na bakal·¯-skÈ promoci mile p¯ekvapilprojev Bc. Jana Dubce, kte-r˝ se vymykal podobn˝mproslov˘m zejmÈna poje-tÌm a studentskou recesÌ.Zapsal se do zlatÈho fon-du a byl odmÏnÏn velk˝maplausem. Pro osvÏûenÌ apotÏchu (a t¯eba i inspira-ci) Ëten·¯˘ Xadonie uve¯ej-Úujeme z vystoupenÌ Bc.Dubce podstatnou, nejori-gin·lnÏjöÌ pas·û:

PovÌm v·m podivn˝ p¯ÌbÏh ze studia, kter˝ mi vypr·vÏlJ.†D. D. Jeho hrdinou je student d·lkovÈho studia a jehonotebook.

Bylo to skoro na konci studia. Po mnoha bojÌch, vÌtÏzstvÌchi nezdarech se hrstka student˘ dostala koneËnÏ aû k†bakal·¯-sk˝m zkouök·m a obhajob·m z·vÏreËn˝ch pracÌ.

Dva dny p¯ed zkouökami byla nedÏle, a tak hned r·nonÏkte¯Ì studenti odeöli do kostela. P¯iöli pozdÏ, k·z·nÌ uû za-Ëalo. Studenti proto vyhledali rychle voln· mÌsta, usedli a za-Ëali se modlit. Vöichni, aû na jednoho. Ten vyt·hl z†braönynotebook a zaËal p¯ed sebou otvÌrat jeden dokument za dru-h˝m. VedoucÌ skupiny, kter˝ studenty do kostela p¯ivedl, tospat¯il a zap¯edl se studentem n·sledujÌcÌ rozhovor: ÑProË jstesi p¯inesl toto za¯ÌzenÌ a ne skripta PojiöùovnictvÌ - Duch·Ëko-v·, studente?ì ÑProtoûe uû bez tÏchto pom˘cek nemohu b˝ta ta skripta m·m uvnit¯ samoz¯ejmÏ naskenovan·.ì VedoucÌse udivenÏ podÌval na studenta. ÑM˘ûete mi to nÏjak vysvÏt-lit?ì ìZajistÈ, pane.ì ÑV to douf·m, protoûe jinak bych V·smusel p¯ÌsnÏ potrestat.ì ÑNuûe, pane, vÌte, byl jsem 7 semes-tr˘ studia v prvnÌ linii a†s†sebou jsem nenosil nic neû tenhlenotebook. VϯÌm vöak, ûe v·s uspokojÌm Ëistotou sv˝ch myö-lenek stejnÏ, jako tato pom˘cka uspokojila moji touhu po

vzdÏl·nÌ.ì A s tÏmito slovy zaËal student svÈ vypr·vÏnÌ. ÑPodÌ-v·m-li se na tapetu svÈho notebooku, vzpomenu si na svÈdÏvËe, kterÈ vidÌm tak m·lo, ûe se musÌm Ëasto spokojit pou-ze s†touto fotografiÌ.

Jak vÌte, pane, notebook m· i outlook a v†nÏm je ¯adaËÌsel. PodÌv·m-li se na jedniËku, vzpomenu si, ûe nad n·mi jejen jedin· prezidentka a jen jedin˝ rektor. Dvojka mi p¯ipo-mene oba prorektory.Trojka potom t¯i mÏsta, ve kter˝ch naöevysok· ökola p˘sobÌ ñ je to Praha, Kladno a Most. »ty¯ka, tojsou nejd˘leûitÏjöÌ Ëty¯i z·kony ñ o pojiöùovnictvÌ, o pojistnÈsmlouvÏ, o zprost¯edkovatelÌch a z·kon o†pojiötÏnÌ odpovÏd-nosti z†provozu vozidla.

S†pÏtkou vzpomenu na poËet p¯edmÏt˘ v†kaûdÈm semes-tru, bylo jich vlastnÏ deset, ale jen pÏt bylo vûdy d˘leûit˝ch ana ty jsem se uËil. äestka znamen· poËet semestr˘v†bakal·¯skÈm studiu pro jinÈ obory a sedmiËka bohuûel po-Ëet semestr˘ pro n·s.

OsmiËka mi p¯ipomene osm lidÌ, kterÈ n·m ökola seslala,aby n·s nÏco nauËili. DevÌtka mi p¯ipomene okruhyk†z·vÏreËnÈ bakal·¯skÈ zkouöce, bylo jich vlastnÏ 60, ale jendevÏt se jich dalo nauËit. DesÌtka m· stejnÏ bod˘, jako m·stupÚ˘ oblÌbenÈ pivo, na kterÈ po ökole se spoluû·ky vûdyzajdeme a kter˝m likvidujeme naöe pomalÈ mozkovÈ buÚky.

ObËas si i na notebooku zahraji karetnÌ hru Solitaire. Kr·lmi p¯ipomene opÏt nejvyööÌho muûe ökoly ñ rektora, kr·lovnapanÌ prezidentku ökoly a ökolnÌk, pane, ökolnÌk to je Ô·bel.

SeËtu-li Ëasy za poslednÌch 3,5 roku, zjistÌm, ûe den m·bohuûel pouze 24 hodin, rok pouze 52 t˝dn˘ a Ëty¯i roËnÌobdobÌ, kter· jiû p¯est·v·m rozliöovat ñ jaro, lÈto, podzim azimu.

Jak vidÌte, pane, ten notebook mi poslouûil stejnÏ dob¯ejako veökerÈ uËebnice, ûivotnÌ zkuöenosti p¯edchozÌch gene-racÌ, modlitebnÌ knÌûka i kalend·¯.ì

A, p¯·telÈ, ten p¯ÌbÏh je pravdiv˝. Ten student totiû stojÌp¯ed V·mi a jmenuje se Jan Dûony Dubec.

Zaznamenala redakce Xadonie

Dovolte mi,abych zde sv·slova dÌk˘ uved-la cit·tem na-öeho slavnÈhorod·ka a pod-nikatele Tom·öeBati: ÑJsou t¯idruhy hodnot,

kterÈ pot¯ebujete k†jakÈkoli pr·ci nasvÏtÏ ñ kapit·l, vÏdomosti a svobodu.ì

DÌkybohu mÈ generaci jiû je umoû-nÏno ûÌt ve svobodnÈ vlasti, vÏdomostin·m vlast takÈ poskytla prost¯ednictvÌmnaöÌ alma mater VysokÈ ökoly finanËnÌa spr·vnÌ a kapit·l? Kapit·lem jsme p¯e-devöÌm my sami. TÌm, ûe jsme skorop¯ed öesti lety vstoupili na akademickoup˘du laËni po sebezdokonalov·nÌ, jsme

pasovali sami sebe b˝t perspektivnÏjöÌ-mi a prospÏönÏjöÌmi pro ûivot. Rozhodlijsme se zhodnotit investici zvanou vzdÏ-l·nÌ. Proto mimo¯·dnÏ oceÚujeme Ëin-nost panÌ prezidentky, pana rektora apedagogickÈho sboru, ûe vyvinuli veö-kerÈ ˙silÌ, energii a Ëas pro n·s - ˙stynaöeho studovanÈho oboru ̄ eËeno - ka-pit·lovou investici budoucnosti. Jsmeneskonale öùastni, ûe zÌskan˝mi poznat-ky m˘ûeme spoluutv·¯et svÏt, prospÌ-vat sv˝mi vÏdomostmi k†jeho zlepöenÌa uskuteËÚovat svÈ sny.

Z·roveÚ zde chci vyslovit bezmeznÈpodÏkov·nÌ naöim nejbliûöÌm ñ rodiˢm,sourozenc˘m, manûelk·m, manûel˘mi†dÏtem, partner˘m a dalöÌm rodinn˝mp¯ÌsluönÌk˘m vËetnÏ p¯·tel, ûe vûdy bÏ-hem naöeho ˙silÌ st·li p¯i n·s a mor·lnÏ

n·s podporovali. Bez vaöÌ podpory a to-lerance k†naöemu ËasovÈmu vypÏtÌ, kte-rÈ d·lkovÈ studium p¯in·öÌ, bychomdnes v†promoËnÌ sÌni nest·li. Naöe pouùtÌmto vöak nekonËÌ. NynÌ jsme zaps·nina dennÌ studium ökoly, jmÈnem ûivot.Kaûd˝ den budeme mÌt p¯Ìleûitosti senÏco nauËit. Proto p¯eji vöem koleg˘mñ absolvent˘m mnoho ötÏstÌ a vytrva-losti na tÈto cestÏ pozn·nÌ.

Cit·tem jsem zaËala, cit·tem mi do-volte zakonËit toto podÏkov·nÌ slovy v˝-znamnÈho antickÈho filozofa Seneky:ÑNon scholae sed vitae discimus ñ Neu-ËÌme se pro ökolu, ale pro ûivot.ì

Jitka MaÚ·kov·studentka 2. roËnÌkumagisterskÈho studia

V·ûen· panÌ prezidentko, v·ûen˝ pane rektore, v·ûenÌ z·stupciakademickÈ obce, v·ûenÌ absolventi, v·ûenÌ hostÈ, d·my a p·novÈ!

7Ëerven 2006

Nikdy neodkl·d·m na zÌt¯ek, co mohu vykonat i pozÌt¯Ì. O. Wilde

Ud·lost

N·vötÏva student˘v†EvropskÈm parlamentu

V r·mci v˝uky p¯edmÏt˘ z oblasti Ev-ropskÈ unie se studenti prezenËnÌho stu-dia t¯etÌho roËnÌku oboru Ve¯ejn· spr·-va v EU zaËali zajÌmat o moûnost n·vötÏ-vy nÏkterÈ z†evropsk˝ch institucÌ.

DÌky spolupr·ci student˘, ¯editelkyVäFS Kladno Mgr. Evy »erm·kovÈ a eu-roposlance MUDr. Milana Cabrnocha zÌs-kalo studijnÌ st¯edisko VäFS Kladno po-zv·nÌ pro 14 student˘ k ̇ Ëasti na studijnÌcestÏ do EvropskÈho parlamentu. Cestase uskuteËnila s finanËnÌ podporou EP,neboù kaûd˝ europoslanec m· moûnostpozvat roËnÏ 90 n·vötÏvnÌk˘ do EP. Stu-dent˘m, kte¯Ì byli vybr·ni na z·kladÏ stu-dijnÌch v˝sledk˘, se dostalo jedineËnÈmoûnosti konfrontovat teoretickÈ znalostio pr·ci EP s realitou.

StudijnÌ cesta se uskuteËnila ve dnech5. a 6. dubna 2006. Po p¯Ìjezdu do nÏ-meckÈho Kehlu jsme se ubytovali v ho-telu a hned prvnÌ veËer jsme si prohlÈdlispoleËnÏ s†europoslancem ätrasburk.ätrasburk je hlavnÌm mÏstem Alsaska,provincie, o kterou v minulosti bojovaliËasto NÏmci a Francouzi. Historie v tom-to kraji zanechala nÏmeckÈ a francouzskÈrysy, kterÈ se zde na kaûdÈm kroku mÌsÌ,aù jiû v architektu¯e, v jazyce Ëi v gastro-nomii. Velice se n·m lÌbila kouzeln· ËtvrùPetit France, kde se ¯eka Ill rozvÏtvujedo Ëty¯ kan·l˘ a kde se kdysi koûeluho-vÈ dÏlili o vodu s†mlyn·¯i a ryb·¯i. V˝-

znamnou dominantou mÏsta je gotick·katedr·la Notre Dame, jejÌû jedineËnouöpiËatou vÏû obdivoval i s·m J. W. Goe-the. Po proch·zce n·sledovala spoleËn·veËe¯e v restauraci Le Gruber, kde jsmeochutnali mÌstnÌ speciality a neform·lnÏpodiskutovali s panem europoslancem.

Druh˝ den r·no jsme odjeli navötÌvitEvropsk˝ parlament. EP m· sÌdlo ve ätras-burku a t¯i pracovnÌ mÌsta: ätrasburk,

Brusel a Luxembourg. Ve ätrasburku sekonajÌ plen·rnÌ zased·nÌ a hlasov·nÌo†rozpoËtu. DoplÚujÌcÌ plen·rnÌ zased·-nÌ se pak konajÌ v Bruselu, stejnÏ tak za-sed·nÌ parlamentnÌch v˝bor˘. V Luxem-bourgu a v†Bruselu sÌdlÌ gener·lnÌsekretari·t EP. Toto rozdÏlenÌ m· svÈ his-torickÈ d˘vody. ätrasburk byl zvolen zasÌdlo EP jako mÏsto, kterÈ je symbolemfrancouzsko-nÏmeckÈho usm̯enÌ. TotomÌsto si zvolila za sÌdlo jiû Rada Evropy aod roku 1952 se zde konala rovnÏû vÏt-öina dÌlËÌch zased·nÌ Shrom·ûdÏnÌ ESUO(dnes EP).

ProhlÌdka parlamentu zaËala sledov·-nÌm plen·rnÌho zased·nÌ z tribuny nadhlavami poslanc˘. Druh˝m bodem na-öeho programu byla beseda s MUDr.Cabrnochem a s†jeho kolegou PaedDr.StrejËkem. Po ˙vodnÌ ¯eËi MUDr. Cabr-nocha se rozproudila ûiv· diskuse nar˘zn· tÈmata evropskÈ problematiky.Studenti se zajÌmali p¯edevöÌm o moûnos-ti vstupu Rumunska, Bulharska a Turec-ka do EU. D˘leûit˝m bodem diskuse sestala ot·zka budoucÌho v˝voje EU a euraa tÈma v˝hod a nev˝hod ËlenstvÌ »Rv†EU a vize jeho dalöÌho v˝voje.

Naöi n·vötÏvu jsme ukonËili obÏdemv jÌdelnÏ EP. P¯ed odjezdem dom˘ jsmejeötÏ jednou vyuûili moûnosti odpolednÌproch·zky po ätrasburku. Tato cesta p¯i-nesla student˘m nejen novÈ poznatky,ale takÈ pÏknÈ vzpomÌnky, ke kter˝m sebudou r·di vracet.

Martina äud¯ichov·studijnÌ oddÏlenÌ Kladno

Studenti VäFS Kladno p¯ed sÌdlem EP ve ätrasburku.

Pohled na ätrasburk s†dominantou katedr·ly Notre Dame.

8 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

TÏûko toho vodit, kdo s·m nechce chodit. »eskÈ p¯ÌslovÌ

HorkÈ tÈma

ZnalostnÌ ekonomika ñ je nutnostÌa perspektivou i naöÌ spoleËnosti

23. kvÏtna tohoto roku uspo¯·da-la Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ podz·ötitou mÌstop¯edsedy vl·dy doc.Ing. J. Havla, CSc. druh˝ roËnÌk n·-rodnÌho fÛra vÏnovanÈho problema-tice znalostnÌ ekonomiky a znalostnÌspoleËnosti. N·rodnÌho fÛra se ˙Ëast-nila ¯ada v˝znamn˝ch pracovnÌk˘z†oblasti vÏdy, v˝zkumu a vysokÈhoökolstvÌ i p¯edstavitel˘ centr·lnÌ st·t-nÌ spr·vy.

V†˙vodu jedn·nÌ fÛra vystoupil vel-vyslanec USA W. J. Cabaniss, kter˝se problematice znalostnÌ spoleËnostivÏnuje nejen z†titulu ÑsvÈ funkceì, n˝-brû i†z†osobnÌho z·jmu, a jeho pro-jev obsahoval ̄ adu inspirativnÌch myö-lenek, vych·zejÌcÌch z†anal˝zy v˝vojeznalostnÌ spoleËnosti v†USA.

William J. Cabanis, velvyslanec USAv†»R, pozdravil ˙ËastnÌky konference.

V†pr˘bÏhu jedn·nÌ fÛra zaznÏla¯ada dalöÌch podnÏtn˝ch refer·t˘a†diskusnÌch vystoupenÌ, jak od p¯ed-stavitel˘ ⁄¯adu vl·dy »R (RNDr. M.Blaûka, Ing. L. MÌkovcov·), MäMT (Ing.J. Beneö, CSc.), Akademie vÏd »R(p¯edseda AV »R prof. RNDr. V. Pa-Ëes, DrSc.), SlovenskÈ akademie vÏd(prof. Ing. M. äikula, DrSc. - Ekonomic-k˝ ˙stav SAV), tak i vysok˝ch ökol(doc. Ing. J. Pr˘öa, CSc. - rektor Z·pa-doËeskÈ univerzity, doc. RNDr. F. Je-

Ing. Lenka MÌkovcov·, tajemnice Radyvl·dy pro rozvoj lidsk˝ch zdroj˘, informo-vala o z·vÏrech V. Knowledge Econo-my Forum, kterÈ probÏhlo letos v Praze.

ûek, CSc. - prorektor Z·padoËeskÈ uni-verzity) a dalöÌ.

Jestliûe prvnÌ n·rodnÌ fÛrum zamÏ-¯enÈ na ot·zky znalostnÌ ekonomiky,kterÈ uspo¯·dala naöe ökola, se orien-tovalo p¯edevöÌm na posuzov·nÌ Ñöir-öÌch souvislostÌì znalostnÌ ekonomiky,bylo nynÏjöÌ jedn·nÌ zamϯeno napodstatnÈ Ñpil̯eì - nosnÈ problÈmo-vÈ okruhy, o†nÏû se souËasn· koncep-ce znalostnÌ spoleËnosti opÌr·.

PrvnÌ z†tÏchto tematick˝ch okruh˘byl zamϯen na ot·zky postavenÌ a v˝-voje vÏdy a v˝zkumu v†rozvoji zna-

RNDr. Marek Blaûka, sekret·¯ Rady prov˝zkum a v˝voj, ¯editel sekce SVV ⁄¯a-du vl·dy, p¯ednesl p¯ÌspÏvek na tÈmaÑV˝zkum, v˝voj a inovace a struktur·lnÌfondy EU 2007ñ2013ì.

Prof. RNDr. V·clav PaËes, DrSc., sezn·mil˙ËastnÌky s†p¯ÌspÏvkem ÑV˝znam vyhle-d·vacÌho v˝zkumu pro ekonomick˝ r˘stì.

Ing. Josef Beneö, CSc., ̄ editel odboru vy-sokÈho ökolstvÌ MäMT »R, se zamϯil natÈma ÑStrategie rozvoje vysokÈho ökol-stvÌ ñ dlouhodobÈ z·mÏryì.

lostnÌ spoleËnosti (a ekonomiky). Ter-mÌn ÑznalostnÌ ekonomikaì je v†sou-Ëasnosti pouûÌv·n p¯edevöÌm v†kon-textu, v†nÏmû je zd˘razÚov·no p¯e-devöÌm vyuûitÌ poznatk˘ vÏdy a v˝zku-mu v†rozvoji v˝robnÌho procesu, ze-jmÈna p¯i materi·lov˝ch, technick˝ch,technologick˝ch a†v†d˘sledku tohoi†v˝robkov˝ch inovacÌ s†v˝razn˝mekonomick˝m dopadem. Pod pojemznalostnÌ spoleËnosti lze vöak zahr-nout daleko öiröÌ problÈmovÈ spekt-rum, v†nÏmû m· v˝znamnÈ mÌsto ne-jen vyuûÌv·nÌ znalostÌ, n˝brû zejmÈ-

9Ëerven 2006

SpÏchat je dobrÈ jen p¯i chyt·nÌ blech. TatarskÈ p¯ÌslovÌ

HorkÈ tÈma

na zp˘sob jejich produkce a vöe, cos†nÌm souvisÌ. Na sloûitost a nejednot-nost vymezenÌ z·kladnÌch pojm˘ t˝-kajÌcÌch se tÈto problematiky pou-k·zala ve svÈm vystoupenÌ mimo jinÈi RNDr. R. Rosendorfsk· z†»eskÈ spo-¯itelny.

Jednotliv· vystoupenÌ byla oriento-v·na na aktu·lnÌ problematiku sou-ËasnÈho stavu v˝zkumu a v˝voje vËet-nÏ moûnostÌ jeho vyuûitÌ v†oblastiinovacÌ, na vztah z·kladnÌho (badatel-skÈho, vyhled·vacÌho) a aplikovanÈ-ho v˝zkumu a†v˝voje i na ot·zky jehoorganizace a ¯ÌzenÌ. Zvl·ötnÌ problÈ-mov˝ okruh tvo¯ila tematika financo-v·nÌ administrativnÌ podpory a kont-rolnÌch mechanism˘ v†oblasti v˝zku-mu a v˝voje. Pozornost byla vÏno-v·na i odbornÈ p¯ÌpravÏ nov˝ch(mlad˝ch) vÏdeck˝ch pracovnÌk˘.

DalöÌ z†tematick˝ch okruh˘ byl vÏ-nov·n ot·zk·m postavenÌ a ˙lozevzdÏl·v·nÌ ve znalostnÌ spoleËnosti.Jeho v˝znam je podtrûen skuteËnos-tÌ, ûe vzdÏlanostnÌ ˙roveÚ spoleËnos-ti podmiÚuje v†mnoha aspektech˙spÏönost vyuûitÌ v˝sledk˘ v˝zkumua v˝voje p¯edevöÌm v†inovaËnÌch pro-

Doc. Ing. Josef Pr˘öa, CSc., rektor Z·pa-doËeskÈ univerzity, p¯ednesl p¯ÌspÏvekÑVraùme kyvadlo zpÏt do rovnov·ûnÈpolohyì.

Doc. RNDr. Frantiöek Jeûek, CSc., prorek-tor Z·padoËeskÈ univerzity, vystoupils†p¯ÌspÏvkem ÑNovÈ öance terci·rnÌhosektoru ve znalostnÌ spoleËnostiì.

sfÈrou v˝zkumu a v˝voje na stranÏjednÈ a sfÈrou inovaËnÌho podnik·nÌna stranÏ druhÈ. JejÌm p¯edpoklademje schopnost ÑporozumÏtì partner˘mv†jejich vlastnÌch termÌnech. V˝znam-n· pozornost byla vÏnov·na i charak-teristice inovaËnÌho potenci·lu pod-nik˘ a ˙loze ÑinovaËnÌho manage-mentuì.

N·rodnÌ fÛrum, kterÈho se ˙Ëast-nilo tÈmϯ 100 odbornÌk˘ a z·jemc˘a na nÏmû bylo p¯edneseno 27 refe-r·t˘ (z†VäFS vystoupili s†refer·ty prof.Ing. V. Smejkal, CSc. - rektor, doc. R.ValenËÌk, CSc. - vedoucÌ katedry eko-nomie a mezin·rodnÌch vztah˘ a prof.PhDr. V. »ech·k, CSc. - prorektor provÏdu a v˝zkum), bylo umoûnÏno i dÌkypodpo¯e partner˘ ökoly, jimiû jsou»esk· spo¯itelna, American Chamberof Commerce in the Czech Republic,CZECHINVEST, Czech Coal, BankovnÌakademie, IBM, EURO, Microsoft.

P¯ednesenÈ refer·ty budou uve¯ej-nÏny ve sbornÌku.

Prof. PhDr. VladimÌr »ech·kprorektor pro vÏdu a v˝zkum VäFS

odborn˝ garant konference

Prof. Ing. Milan äikula, DrSc., ̄ editel Eko-nomickÈho ˙stavu SlovenskÈ akademievÏd, se soust¯edil na tÈma ÑMiesto a v˝-znam mal˝ch a stredn˝ch podnikov priformovanÌ znalostnej ekonomikyì.

cesech. Centrem pozornosti v†r·mcitohoto tematickÈho bloku byly p¯ede-vöÌm ot·zky aktu·lnÌch zmÏn v†cha-rakteru a obsahu vzdÏl·vacÌho pro-cesu. I kdyû pozornost byla zamϯenazejmÈna na ˙lohu a funkci terci·rnÌ-ho vzdÏl·v·nÌ, na ot·zky rozvoje vy-sok˝ch ökol a jejich celospoleËenskÈ-ho p˘sobenÌ, byla zmÌnÏna i nutnostzmÏn a posÌlenÌ orientace na rozvojz·kladnÌch kompetencÌ i na ̇ rovni z·-kladnÌho a st¯ednÌho ökolstvÌ. Samo-statn˝m tematick˝m celkem bylai†ot·zka souËasnÈho stavu, obsaho-vÈ a metodologickÈ orientace celoûi-votnÌho vzdÏl·v·nÌ, a to jak ve vzta-hu k†mladÈ generaci, proch·zejÌcÌÑform·lnÌmì, ökolskou soustavou za-jiöùovan˝m vzdÏl·nÌm, tak i ve vzta-hu ke generacÌm, kterÈ jsou v†plnÈmÑproduktivnÌmì vÏku.

T¯etÌm tematick˝m okruhem bylaproblematika inovace a inovaËnÌhopodnik·nÌ, kter· byla charakterizov·-na jako oblast fin·lnÌho re·lnÈhoÑzhodnocenÌì v˝sledk˘ v˝zkumu a v˝-voje. Ve vÏtöinÏ vystoupenÌ v†tomtotematickÈm bloku byla zd˘razÚov·nakvalita vz·jemnÈ komunikace mezi

KR¡TCE z VäFSVysokoökolsk˝ klub

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌûije projektem novÈho vysokoökol-skÈho klubu. Vypsan· soutÏû na hle-

d·nÌ n·zvu klubu vzbudila mezi stu-denty i zamÏstnanci mimo¯·dn˝ z·-jem. V†dobÏ uz·vÏrky soutÏûe seseölo vÌce neû 350 n·vrh˘. Autor vÌ-

tÏznÈho n·vr-hu bude odmÏ-nÏn noteboo-kem.

10 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

VöelikÈ kvaltov·nÌ toliko pro hovada dobrÈ jest. J. A. Komensk˝

éivot ökoly

Nov· pravidlakapit·lovÈ p¯imϯenosti(od Basel I k Basel II)

V†tÏchto t˝dnech se dokonËu-je ratifikace SmÏrnice EvropskÈ

rady pozmÏÚujÌcÌ SmÏrnice 93/6/EEC a 2000/12/EC.P¯es dosti krkolomn˝ n·zev (vûilo se jiû zkr·cenÈ ozna-ËenÌ CRD ñ Capital Requirements Directive) a nemÈnÏbyrokratick˝ rozsah (cca 800†str·nek) jde o dokument,kter˝ bude mÌt v†praxi znaËn˝ dopad. Opat¯enÌm, kterÈmusejÌ do svÈho z·konod·rstvÌ promÌtnout vöechnyËlenskÈ st·ty, se totiû jiû od roku 2008, s†p¯echodn˝mobdobÌm v†roce 2007, od z·klad˘ mÏnÌ zp˘sob regu-lace evropsk˝ch bank. Obdobn· metodika se p¯ipra-vuje i†v†dalöÌch zemÌch, kde je zaloûena na doporuËe-nÌ BasilejskÈho v˝boru skupiny G10 z†roku 2005,naz˝vanÈm struËnÏ Basel†II.

Banky, a v†urËitÈ m̯e i dalöÌ finanËnÌ instituce, jako ob-chodnÌci s†cenn˝mi papÌry nebo investiËnÌ spoleËnosti, jsoudosud povinny udrûovat minim·lnÌ kapit·l podle pravidelstanoven˝ch v†EvropskÈ unii direktivami o kapit·lovÈ p¯i-mϯenosti (CAD - Capital Adequacy Directive) a v†celosvÏ-tovÈm mϯÌtku doporuËenÌm BasilejskÈho v˝boru G10 z†ro-ku 1988, zn·m˝m pod oznaËenÌm Basel I. SystÈm je zaloûenna kategorizaci aktiv a mimorozvahov˝ch rizikov˝ch anga-ûovanostÌ do nÏkolika skupin, kter˝m je z·vaznÏ p¯i¯azenaurËitÈ v·ha. Celkov· v˝öe rizikovÏ v·ûen˝ch aktiv pak de-terminuje minim·lnÌ v˝öi kapit·lu danÈ finanËnÌ instituce.SystÈm je jednoduch˝, snadno se kontroluje, a proto sevelmi rychle stal celosvÏtov˝m standardem. NespornÏ p¯i-spÏl ke sjednocenÌ pravidel v†r˘zn˝ch zemÌch a zv˝öenÌstability finanËnÌho sektoru.

Byù byla pravidla Basel I postupnÏ novelizov·na, jiû z·hyse uk·zalo, ûe rozmanitost a promÏnlivost podmÌnek nafinanËnÌm trhu vedou ke sniûov·nÌ ̇ Ëinnosti regulace a†nÏ-kdy i k†jejÌmu zneuûÌv·nÌ. RizikovÏ v·ûen· aktiva totiû ne-mohou vyj·d¯it skuteËnou rizikovost obchod˘. RegulaËnÌkapit·l, urËen˝ jako 8 % z†rizikovÏ v·ûen˝ch aktiv, je protojen velmi hrub˝m odhadem ekonomickÈho kapit·lu, to jestv˝öe vlastnÌch prost¯edk˘, nutn˝ch k†pokrytÌ potenci·lnÌchztr·t, a tedy trvalÈmu†zachov·nÌ finanËnÌ stability. VÏtöinabank vyvinula zcela rozdÌlnÈ systÈmy ¯ÌzenÌ rizik pro vlastnÌ˙Ëely a pro pot¯eby regul·tora. Jde o dost neefektivnÌ ̄ eöe-nÌ, nehledÏ na to, ûe navozuje podmÌnky pro regulaËnÌ ar-bitr·û. Takov· v†z·sadÏ leg·lnÌ optimalizace kapit·lovÈhovybavenÌ, splÚujÌcÌ form·lnÌ poûadavky regul·tora, je paknÏkdy v†p¯ÌkrÈm rozporu s jejich p˘vodnÌm smyslem.

Dejme tomu, ûe regulovan· banka m˘ûe ˙vÏrovatv˝robnÌ firmy, u nichû riziko odpovÌd· v˝öi ekonomickÈ-ho kapit·lu 4 % z†hodnoty portfolia ˙vÏr˘, realitnÌ spe-kulanty, u nichû by ekonomick˝ kapit·l Ëinil 20 % nebo

m˘ûe nakupovat st·tnÌ dluhopisy s†ekonomick˝m kapi-t·lem 0,1†%. Je p¯itom povinna drûet regulaËnÌ kapit·lve v˝öi 8†% angaûovanosti v˘Ëi podnikovÈmu sektoru a0 % v˘Ëi st·tu.

Pokud by banka nepodlÈhala regulaci a jednala raci-on·lnÏ, vytvo¯ila by optim·lnÌ portfolio, vych·zejÌc z†v˝öesvÈho kapit·lu, ocenÏnÌ jednotliv˝ch produkt˘ na trhua p¯ÌpadnÈho efektu diverzifikace ve svÈ bilanci. Kv˘-li†regulaci vöak ˙vÏrov·nÌm podnik˘ banka prodÏl·v·,protoûe musÌ drûet zbyteËn˝ kapit·l.

K†tomu se m˘ûe banka m˘ûe postavit dvÏma zp˘so-by. BuÔ bude na ̇ kor financov·nÌ firem nakupovat st·tnÌdluhopisy, coû se asi v†praxi negativnÏ neprojevÌ na jejÌstabilitÏ (i kdyû teoreticky by st·tnÌch dluhopis˘ mohlanakoupit nekoneËnÏ mnoho), ale nemusÌ to b˝t dobrÈpro n·rodnÌ hospod·¯stvÌ. M˘ûe se ale takÈ rozhodnoutjednat nezodpovÏdnÏ a veöker˝ kapit·l pouûÌt k†finan-cov·nÌ spekulativnÌch projekt˘. P¯edpis neporuöÌ a budepatrnÏ vydÏl·vat vÌc neû konkurenti. Samoz¯ejmÏ jendo doby, neû zkrachuje.

P¯evzato z†knihy Vlach˝, J.: ÿÌzenÌ finanËnÌch rizik. Praha,Eupress, 2006.

Nov˝ systÈm Basel II, kter˝ se p¯ipravoval ¯adu let, jeproto zaloûen na†naprosto odliön˝ch v˝chodiscÌch. Zjed-noduöenÏ ¯eËeno, banka bude muset sama urËit v˝öi rizikaa o spr·vnosti svÈho stanoviska pak regul·tora p¯esvÏdËit.Fakticky by tak mÏla vyËleÚovat kapit·l na vöechna rizika,kter· lze v†danÈ situaci povaûovat za v˝znamn·, bez ohle-du na to, jestli jsou v†p¯edpisu p¯Ìmo uvedena. Takov˝postup je samoz¯ejmÏ mnohem n·roËnÏjöÌ pro obÏ z˙Ëast-nÏnÈ strany a do celÈho procesu vn·öÌ i urËit˝ prvek nejis-toty. ZejmÈna pro menöÌ nebo specializovanÈ ˙stavy takÈm˘ûe b˝t jeho implementace velmi n·kladn·. P˘vodnÏ seproto ani nepoËÌtalo s† ploön˝m a pr·vnÏ z·vazn˝m nasa-zenÌm v†celÈm bankovnÌm sektoru, ke kterÈmu se odhod-lala pouze Evropsk· unie.

Z·sadnÌm rozdÌlem Basel II oproti Basel I je odliön˝ p¯Ì-stup ke kreditnÌmu riziku. Kvalita ˙vÏr˘ se bude posuzovatna z·kladÏ vlastnÌ rizikovÈ klasifikace banky, p¯ÌpadnÏ ex-ternÌho ratingu specializovan˝ch agentur. Z·kladnÌm kri-tÈriem je tedy skuteËn· rizikovost jednotliv˝ch obchod˘,nikoliv form·lnÌ charakteristika dluûnÌka. Bude takÈ moûnÈzohlednit ̇ Ëinky zajiötÏnÌ. SystÈm je nastaven tak, aby bankypostupnÏ p¯ech·zely na sloûitÏjöÌ metody, coû je m· stimu-lovat k†aplikaci modernÏjöÌch zp˘sob˘ ¯ÌzenÌ rizik, vËetnÏstatistick˝ch model˘. Je ovöem t¯eba ¯Ìci, ûe ani v†tomtop¯ÌpadÏ nenÌ p¯edpis zcela d˘sledn˝, protoûe nap¯ÌkladnezohledÚuje ˙Ëinky diverzifikace, kterÈ mohou b˝t u nÏ-kter˝ch typ˘ portfoliÌ znaËnÈ.

11Ëerven 2006

JeÔ pomalu, aù dojedem d¯Ìv dom˘. AnglickÈ p¯ÌslovÌ

éivot ökolyPrakticky beze zmÏny z˘st·vajÌ v†platnosti pravidla pro

trûnÌ rizika. Ta ¯eöil jiû v†polovinÏ devades·t˝ch let doda-tek Basel I (v EU prost¯ednictvÌm tzv. smÏrnice CAD II) po-mÏrnÏ pokrokov˝m zp˘sobem, kdy se za jist˝ch podmÌnekpro v˝poËet regulaËnÌho kapit·lu p¯ipouötÏlo i pouûitÌ in-ternÌch model˘ Value at Risk. Uvedenou alternativu zvolilyzejmÈna banky a obchodnÌci s†cenn˝mi papÌry s†velk˝miobchodnÌmi portfolii a dnes je to pomÏrnÏ bÏûn· metodai†u n·s. Zcela novÏ se naopak v†Basel II objevil poûadavekna krytÌ provoznÌho rizika. Zde je ot·zkou, nakolik se sta-novenÈ postupy pro urËenÌ minim·lnÌ v˝öe kapit·lu osvÏd-ËÌ, a patrnÏ jde v†tomto smyslu o nejkontroverznÏjöÌ Ë·stcelÈho dokumentu.

Nov˝ systÈm regulace samoz¯ejmÏ neovlivnÌ jen chodbank, ale dotkne se i jejich klient˘. N·klad na kapit·l setotiû p¯enese do obchodnÌch podmÌnek, coû m˘ûe v†¯adÏp¯Ìpad˘ vÈst ke zmÏnÏ cenovÈ politiky nebo p¯Ìstupuk†˙vÏr˘m. SystÈm je sice v†z·sadÏ kalibrov·n tak, ûe byv†glob·lnÌm mϯÌtku nemÏl vÈst ke zv˝öenÌ kapit·lov˝chn·rok˘ v†bankovnÌm sektoru, tento pr˘mÏr vöak v†sobÏpatrnÏ skr˝v· nÏkterÈ velmi dramatickÈ individu·lnÌ n·r˘s-ty a poklesy. Lze p¯edpokl·dat i znaËn˝ dopad na urËit·odvÏtvÌ nebo n·rodnÌ trhy. To je koneckonc˘ i hlavnÌ p¯ÌËi-nou vlekl˝ch jedn·nÌ na ˙rovni EU a ¯ady kompromisnÌchv˝jimek, kterÈ p¯itom bylo nutnÈ sjednat.

Jan Vlach˝Katedra ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky

KR¡TCE z VäFSKurz marketingovÈ ¯ÌzenÌzahraniËnÌho obchodu

Ve Ëtvrtek 13. dubna 2006 byl slavnostnÏ zakonËen prvnÌbÏh speci·lnÌho kurzu pro manaûery spoleËnostÌ zamϯen˝ch naexport a import ÑMarketingovÈ ¯ÌzenÌ zahraniËnÌho obchoduì.T¯in·cti absolvent˘m p¯edali osvÏdËenÌ rektor VäFS Prof. V. Smej-kal, garant kurzu doc. M. KaöÌk, CSc. a hlavnÌ p¯edn·öejÌcÌ Ing.K. HavlÌËek, MBA.

Tiskov· konference

V†r·mci 2. roËnÌku mezin·rodnÌ konference ZnalostnÌ ekono-mika probÏhlo i setk·nÌ s†tiskem. Z˙ËastnÏnÌ odbornÌci prof. Ing.VladimÌr Smejkal, CSc., rektor VäFS, RNDr. Marek Blaûka, sekre-t·¯ Rady pro v˝zkum a v˝voj a ¯editel odboru SVV ⁄¯adu vl·dy»R, prof. RNDr. V·clav PaËes, DrSc., p¯edseda Akademie vÏd »Ra Magdalena SouËek, prezidentka American Chamber of Com-merce poskytli z·kladnÌ informace o z·mÏrech konference. N·-sledn· diskuse se prot·hla p¯es hodinu a poskytla novin·¯˘mzajÌmavÈ podnÏty.

SleËna Michaela Klorov· ze studijnÌho oddÏlenÌVltavsk· zÌskala na MistrovstvÌ svÏta zrakovÏ postiûe-n˝ch v†bowlingu vynikajÌcÌ 3. mÌsto v†kategorii jednot-

SportovnÌ ˙spÏchlivc˘ i v celkovÈm souËtu dosaûen˝ch bod˘. MistrovstvÌse konalo 17.ñ22. dubna 2006 v†jihokorejskÈm Soulu.

Gratulujeme!

12 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

éivot ökoly

Pr·ce mÏ p¯Ìmo fascinuje! CelÈ hodiny vydrûÌm se na ni dÌvat. J.K. Jerome

Estonsk· 500ñ v˝lety do historie

(V˝let prvnÌ)

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·v-nÌ vstoupila do ûivota koncem

roku 1999 a svÈ prvnÌ studentyp¯ijala rok potÈ. SvÈ praûskÈ p˘-

sobenÌ zaËÌnala ve skromn˝ch pod-mÌnk·ch na éiûkovÏ, v budovÏ spoleËnÏ

sdÌlenÈ s BankovnÌ akademiÌ. DalöÌ prostory pro rozr˘stajÌcÌ sev˝uku si musela p˘jËovat. Od roku 2002 p¯ibyla ökole druh·budova na SmÌchovÏ, ale ani ta zanedlouho kapacitnÏ nesta-Ëila. 1. ¯Ìjna 2004 se pomysln˝ praûsk˝ campus VäFS rozrostlo†t¯etÌ objekt - ve VröovicÌch, v EstonskÈ ulici Ë. 500, kter˝plnÌ funkci objektu ˙st¯ednÌho. äkola se sv˝mi obyvateli tÌmvstoupila do mÏstskÈho prostoru bohatÈho historiÌ a kulturou,ale z·roveÚ dynamickÈho a perspektivnÌho. NabÌzÌm Ëten·¯˘mXadonie p·r v˝let˘ do Vröovic a jejich historie, aby o†svÈ ökolevÏdÏli o†nÏco vÌc neû pouze p·r povöechn˝ch ˙daj˘.

Vröovice jsou Ë·stÌ mÏstskÈho obvodu Praha 10 a byly jedi-nou jejÌ obcÌ, jeû se stala mÏstem jiû p¯edtÌm, neû splynulas†Prahou. Dodnes si ovöem uchovaly na ¯adÏ mÌst zbytky p˘-vodnÌ venkovskÈ z·stavby a o jejich historii vypovÌdajÌ vedlearcheologick˝ch n·lez˘ a archivnÌch dokument˘ i svÈr·zn·jmÈna ulic a lokalit.

Na historickÈ ˙zemÌ Vröovic pronikl ËlovÏk jiû v pravÏku,jak prok·zaly archeologickÈ v˝zkumy. PrvnÌ lidsk· sÌdla vzni-kala p¯edevöÌm v okolÌ potoka BotiËe od mladöÌ doby kamen-nÈ, na ¯adÏ mÌst archeologovÈ vykopali keramickÈ p¯edmÏtytzv. ¯ivn·ËskÈ kultury. Doba bronzov· je zastoupena n·lezytzv. knovÌzskÈ kultury, doba ûelezn· p¯inesla kulturu bylan-skou. Na p¯elomu 4./3. stoletÌ p¯ed letopoËtem se tu usadiliKeltovÈ, po nich p¯ich·zÌ v 6. stoletÌ slovanskÈ obyvatelstvo.V 9. stoletÌ vznik· na hradËanskÈm ostrohu p¯emyslovsk˝ hrad,o stoletÌ pozdÏji i na VyöehradÏ a v†podhradÌ se zaËala for-movat praûsk· aglomerace, jejÌû vliv dos·hl zanedlouho doVröovic - zakl·dacÌ listina vyöehradskÈ kapituly (r. 1088) jezmiÚuje jako souË·st kapitulnÌho majetku.

Vyöehradskou kapitulu poË·tkem 13. stoletÌ nahradili novÌvlastnÌci - praûötÌ mÏöùanÈ, kte¯Ì zde po na¯ÌzenÌ Karla†IV. o pÏs-tov·nÌ vinnÈ rÈvy zaloûili ¯adu vinohrad˘, z†nichû se mnohÈudrûely aû do 19. stoletÌ (Dnes je p¯ipomÌnajÌ uû jen mÌstnÌn·zvy a jedin· dochovan·, resp. obnoven· vinice Grˆbovka.)

Za husitsk˝ch nepokoj˘ se vlastnÌci vröovick˝ch statk˘ st¯Ì-dali, cÌrkev a nÏmeËtÌ obËanÈ o nÏ p¯iöli. Protoûe zde vlastnÌcip˘dy neûili, nevznikla ve VröovicÌch û·dn· honosn· sÌdla.V†roce 1556 dostal ves Vröovice do svÈho drûenÌ Kaöpar Gra-novsk˝ z Granova, za vÏrnÈ sluûby cÌsa¯i Ferdinandovi I. Nov˝majitel si postavil renesanËnÌ pal·c na StarÈm MÏstÏ (v Ungel-tu) a o ves a p˘du dob¯e staral. ZlÈ Ëasy nastaly nejen proVröovice za t¯icetiletÈ v·lky, rolnÌci p¯iöli o dobytek, hospod·¯-stvÌ upadlo a ves se tÈmϯ vylidnila. BernÌ rula zde zaznamena-la pouze t¯i existujÌcÌ grunty.

V roce 1648 zÌskali vröovickou p˘du äternberkovÈ, ale je-jich pÈËe o ni se projevila pouze provedenÌm d˘kladnÈhosoupisu zdejöÌho majetku, jinak zatÌûili postupnÏ oûÌvajÌcÌ vesnatolik dluhy, ûe na ni v roce 1727 byla uvalena nucen· ̇ ¯ednÌ

spr·va. V roce 1797 koupil Vröovice za 200†000 zlat˝ch Ja-kub Wimmer (1754ñ1822) a mÌstnÌm obyvatel˘m nastalo öùast-nÈ obdobÌ. Nov˝ majitel byl typem jakÈhosi selfmademana;byl mÏöùanskÈho p˘vodu, vystudoval inûen˝rstvÌ a v c.k. ar-m·dÏ udÏlal skvÏlou kariÈru, kter· mu vynesla kromÏ jmÏnÌi†ölechtick˝ titul od cÌsa¯e Frantiöka I. Mimo majetky ve Vröo-vicÌch, NuslÌch, Z·bÏhlicÌch a dalöÌch vesnicÌch v okolÌ Prahymu pat¯ilo nÏkolik dom˘ v Praze, p¯edevöÌm zn·m˝ Plat˝za†pal·c Ëp. 37 na N·rodnÌ t¯ÌdÏ. Jeho jmÈno nese i proslul·kaöna na UhelnÈm trhu. Jakub Wimmer byl dobr˝m hospo-d·¯em, zav·dÏl modernÌ metody v zemÏdÏlstvÌ, zakl·dal sady,obnovoval vinice. »·st p˘dy pronajal chud˝m rodin·m zadostupnou cenu. Podporoval rozvoj manufaktur a proslul i†ja-ko mecen·ö kultury. SvÈ p˘sobenÌ neomezil jen na Vröovice,ale je povaûov·n i za zakladatele sousednÌ Ëtvrti Vinohrad.Vedle nÏj v˝znamnÏ prospÏl vröovickÈ obci dalöÌ selfmade-man Josef Rangheri (1760ñ1832), p˘vodem Ital, kter˝ svÈötÏstÌ naöel v Praze, kde zakl·dal moruöovÈ sady a provozovalv˝robu hedv·bÌ. DÌky nÏmu, resp. dÌky jeho synovi Jind¯icho-vi majÌ Vröovice tzv. Rangherku nebo jinak ¯eËeno Ñz·meËekì,kter˝ ve skuteËnosti byl jednou z prvnÌch zdejöÌch manufak-tur. Po Jakubu Wimmerovi se ve VröovicÌch vyst¯Ìdalo nÏkolikkr·tkodob˝ch majitel˘, aû jejich poslednÌ, Alois Proch·zka,prodal zdejöÌ statek ObËanskÈ z·loûnÏ.

V 19. stoletÌ doölo k v˝raznÈmu hospod·¯skÈmu, demogra-fickÈmu a stavebnÌmu rozvoji Vröovic. P¯ev·ûnÏ zemÏdÏlsk·obec se od poloviny stoletÌ rapidnÏ mÏnÌ, obyvatelÈ se zab˝-vajÌ obchodem, ¯emeslem Ëi ûivnostÌ, rozvÌjÌ se prudce v˝stav-ba dom˘ a koncem stoletÌ, kdy se Vröovice staly mÏstysem(1885), na jejich ̇ zemÌ ûilo 13†580 obyvatel a†st·lo 420 dom˘p¯ev·ûnÏ mÏstskÈho typu. Roku 1872 p¯ijel do Vröovic prvnÌvlak, 1874 bylo zavedeno osvÏtlenÌ ulic, po 1880 byla vybu-dov·na kanalizace, plyn byl zav·dÏn postupnÏ od roku 1891,prvnÌ tramvaj z Prahy tu zacinkala v roce 1899. ZavröenÌmspr·vnÌch a spoleËensko-politick˝ch ambic vröovickÈho zastu-pitelstva bylo pov˝öenÌ Vröovic na mÏsto v roce 1902.

Pro zdejöÌ v˝stavbu se stal meznÌkem rok 1894, kdy staros-ta Bohumil HoleËek nechal vypracovat ˙zemnÌ pl·n. DalöÌ sta-vebnÌ rozvoj byl pod¯Ìzen urbanistickÈ koncepci, kter· vyme-zovala lokality pro rodinnÈ domy a vily, pro levnÈ dÏlnickÈbyty a pro pr˘myslovÈ stavby. Z tÈto etapy poch·zÌ i novore-nesanËnÌ budova obecnÈ ökoly v Heroldov˝ch sadech, k nÌûse v roce 1907 p¯imkla secesnÌ budova chlapeckÈ mÏöùankyna n·roûÌ dneönÌ EstonskÈ ulice, souËasnÈ sÌdlo VysokÈ ökolyfinanËnÌ a spr·vnÌ.

N·ö prvnÌ v˝let do historie ökoly a jejÌho okolÌ uzavÌr·mmal˝m jazykov˝m rÈbusem: kterak p¯iöly Vröovice ke svÈmujmÈnu? Jsou t¯i moûnosti: 1) od Vröovc˘, vyvraûdÏn˝ch v roce1108 P¯emyslovci, nebo 2) od osobnÌho jmÈna Vrö Ëi Vröa,jemuû mohla pat¯it vesnice lidÌ Vröov˝ch, anebo 3) od vröe -koöe z proutÌ, pouûÌvanÈho k lovu ryb. Kdo vÌ? Zlat· vrö seovöem nach·zÌ v mÏstskÈm znakuÖ!

PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ. Josef ämatl·köÈfredaktor

13Ëerven 2006

éivot ökoly

BÏûeti po rovinÏ dovede i slep· kobyla. »eskÈ p¯ÌslovÌ

A jsme opÏt zde

ObtÌûnost

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ p¯ehnanÏ lehkÈ ....*(*)X**.. p¯ehnanÏ tÏûkÈ

ZajÌmavost

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ ˙plnÏ nezajÌmav˝ ....*(*)X**.. velmi zajÌmav˝

Srozumitelnost v˝uky

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ ˙plnÏ nesrozumiteln· ....*(*)*X*** naprosto srozumiteln·

P¯Ìstup vyuËujÌcÌho

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ velmi öpatn˝ ....*(*)*X*** vynikajÌcÌ, vst¯Ìcn˝

Literatura

Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ û·dn· ...**(*)X***. dobr· a rozmanit·

Kdo? Co? To v·s jistÏ napadne po p¯eËtenÌ nadpisu tohotop¯ÌspÏvku a moûn· se budete chtÌt dozvÏdÏt vÌce. Douf·m,ûe nebudete zklam·ni, kdyû se v·m v†dalöÌm textu p¯edstavÌv˝sledky n·m vöem dob¯e zn·mÈ p¯edmÏtovÈ ankety. . . . . JiûtradiËnÏ se jejÌm prost¯ednictvÌm dozvÌd·me, jak jsou studentispokojeni s†pracÌ a p¯Ìstupem pedagog˘ i ostatnÌch pracov-nÌk˘ VäFS, co se jim lÌbÌ a nelÌbÌ a co a jak by chtÏli vylepöit.V˝sledky ankety a v†nich koncentrovanÈ n·zory, p¯ipomÌnkya n·mÏty pro n·s nejsou v†û·dnÈm p¯ÌpadÏ zanedbatelnÈ Ëip¯ehlÌûenÈ, ale pr·vÏ naopak je povaûujeme za v˝znamnÈ zhod-nocenÌ naöeho snaûenÌ. Jsme p¯ipraveni je maxim·lnÏ br·tv†˙vahu a jejich v˝stupy vyuûÌt v†n·sledujÌcÌch obdobÌch.

Jak to tedy dopadlo? PodmÌnky ankety splnilo 1238 stu-dent˘, tj. 36 % student˘ ökoly (alespoÚ k†jednomu p¯edmÏ-tu se vyslovilo 1407 student˘, tj. 41 % student˘ ökoly), coûjsou z†hlediska obvyklÈ Ëetnosti odpovÏdÌ na podobnÈ anke-ty v˝sledky velmi dobrÈ.

U jednotliv˝ch p¯edmÏt˘ dos·hly pr˘mÏrnÈ odpovÏdi napoloûenÈ ot·zky n·sledujÌcÌ ˙roveÚ:

Ve srovn·nÌ s†p¯edch·zejÌcÌm semestrem doölo k†poklesuo jeden bod stupnice u kritÈria zajÌmavost, coû n·s netÏöÌ.SouËasnÏ doölo k†vzestupu o jeden bod stupnice hodnocenÌu kritÈriÌ srozumitelnost a kvalita literatury, coû povaûujemeza potÏöujÌcÌ.

SlovnÌ hodnocenÌ ˙rovnÏ pedagogickÈho procesu jednot-liv˝ch pedagog˘ a jejich vztahu ke student˘m letos obohatilii dalöÌ z·sadnÌ p¯ipomÌnky. Hodnotili jste ˙roveÚ organizaËnÌp¯Ìpravy a realizace zkouöek a z·poËt˘ i za¯azenÌ nÏkter˝chp¯edmÏt˘ do studijnÌch pl·n˘, p¯edevöÌm z†hlediska n·vaz-nosti v˝uky v†bakal·¯skÈm a magisterskÈm studiu. P¯ipomÌn-ky se t˝kaly takÈ kvality urËit˝ch studijnÌch pom˘cek a veli-kosti studijnÌch skupin.

Co k†uvedenÈmu ¯Ìci? Za prvÈ dÏkujeme za vöechno, cojste n·m prost¯ednictvÌm ankety sdÏlili, aù je to pro n·s p¯Ì-jemnÈ nebo nep¯ÌjemnÈ. Jsme spokojeni se skuteËnostÌ, ûe jemezi naöimi pedagogy mnoho vysoce hodnocen˝ch, jak z†hle-diska odbornosti, tak i z hlediska p¯Ìstupu k†v·m a vaöim pro-blÈm˘m. Na z·kladÏ v˝sledk˘ vaöeho hodnocenÌ za cel˝ aka-demick˝ rok budou prezidentkou ökoly vyhlaöov·ni nejobdi-vovanÏjöÌ pedagogovÈ, se kter˝mi budete, t¯eba i prost¯ednic-tvÌm tohoto Ëasopisu, pravidelnÏ seznamov·ni. Velmi n·s mrzÌ,ûe jsou mezi n·mi i pedagogovÈ na druhÈ stranÏ hodnotÌcÌök·ly. I p¯es ne vûdy zcela objektivnÌ hodnotÌcÌ kritÈria z vaöÌstrany je to z·vaûnÈ upozornÏnÌ. R·d bych ovöem zd˘raznil,ûe nÏkterÈ p¯ipomÌnky nebyly zcela relevantnÌ. Fakt, ûe jdep¯edn·öejÌcÌ ve sv˝ch vystoupenÌch za hranice povinnÈ Ëi do-poruËenÈ literatury, pouûÌv· novÈ, dosud ne zcela obvyklÈmetodickÈ postupy nebo striktnÏ, v souladu s platn˝mi studij-

nÌmi p¯edpisy, vyûaduje plnÏnÌ ulo-ûen˝ch studijnÌch povinnostÌ nenÌnedostatkem, ale jednoznaËnou p¯ed-nostÌ.

V†û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak nebudemetolerovat neodbornost, aroganci, po-niûov·nÌ nebo pomluvy jin˝ch peda-gog˘ a jejich pr·ce. S†takov˝mi Ñko-legyì se velmi rychle rozejdeme, a†to v†z·jmu student˘ i ökoly.

Za druhÈ velmi oceÚujeme, ûe n·s upozorÚujete na pro-blÈmy p¯edmÏtovÈ z·kladny, jejÌ komplexnosti a prov·zanos-ti. Vzhledem ke sloûitosti a n·roËnosti tÈto problematiky jekaûd· p¯ipomÌnka a n·mÏt vÌtan˝. P¯i inovacÌch studijnÌchpl·n˘ k†nim budeme z·vaznÏ p¯ihlÌûet.

Za t¯etÌ dojde, a to i na z·kladÏ vaöich p¯ipomÌnek, k†¯adÏzmÏn v†organizaci studia. Mimo jinÈ p¯istoupÌme i k†¯eöenÌvaöich kritick˝ch pozn·mek k†velikosti studijnÌch skupin. Mi-nul˝ a souËasn˝ akademick˝ rok kladl na studenty i pedago-gy v†tomto ohledu z†¯ady objektivnÌch d˘vod˘ mimo¯·dnÈ

n·roky. DÏkujeme zaVaöi trpÏlivost a bude-me se snaûit, aby bu-doucnost p¯in·öelauû jen sam· zlepöenÌ.

Za ËtvrtÈ, a trochujsem to jiû naznaËilv†p¯edch·zejÌcÌm od-stavci, poËÌt·me v†n·-sledujÌcÌm akademic-kÈ roce se zdokonale-nÌm organizace zkou-öek a z·poËt˘, od vy-pisov·nÌ (poËet, dny,hodiny), aû po jejichrealizaci, (zapisov·nÌ

do IS a†index˘ atd.).I p¯es n·roËnost tohoto ˙kolu douf·me, ûe budete s†˙pra-

vami spokojeni.A koneËnÏ za p·tÈ bych v·s r·d sezn·mil alespoÚ se z·-

kladnÌmi body z·vÏr˘, kterÈ p¯ijalo prezidium VäFS p¯i pro-jedn·v·nÌ v˝sledk˘ ankety na svÈm zased·nÌ 5. kvÏtna 2006:1. vedoucÌ kateder projednajÌ komplexnÌ v˝sledky ankety na

nejbliûöÌ sch˘zi katedry a se z·vÏry, kterÈ na tÈto sch˘zibudou p¯ijaty, sezn·mÌ vedoucÌ uËitele kruhu. Ti budouo†z·vÏrech n·slednÏ informovat studenty,

2. u podpr˘mÏrnÏ hodnocen˝ch pedagog˘ zpracujÌ vedou-cÌ kateder pl·n hospitacÌ, kter˝ p¯edloûÌ k†posouzenÌ rek-torovi a prorektorovi pro pedagogickou pr·ci,

3. problÈmy spojenÈ s obsahem p¯edmÏt˘ budou bez zbyteËnÈ-ho odkladu ¯eöeny s prorektorem pro pedagogickou pr·ci,

4. problÈmy v oblasti literatury budou ¯eöeny n·sledujÌcÌmpostupem: okamûit· ˙prava st·vajÌcÌch skript; nahrazov·-nÌ dosud pouûÌvanÈ literatury vhodnÏjöÌmi liter·rnÌmi pra-meny; za¯azenÌ nov˝ch titul˘ do nejbliûöÌho moûnÈho ediË-nÌho pl·nu,

5. v†souladu s†existujÌcÌmi moûnostmi bude snÌûen poËet stu-dent˘ v†jazykov˝ch a semin·rnÌch skupin·ch,

6. bude p¯esnÏ definov·na odpovÏdnost za organizaci zkou-öek a z·poËt˘ a jejich konkrÈtnÌ realizaci.V†z·vÏru bych chtÏl jeötÏ jednou podÏkovat za vaöi ˙Ëast

v†anketÏ, za vaöe n·mÏty a p¯ipomÌnky.

doc. Ing. AntonÌn KubÌËek, CSc.prorektor pro pedagogickou pr·ci

14 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Cestu buÔ najdu, nebo udÏl·m. Hanibal

éivot ökoly

é·dan· profese,nov˝ obor: ComplianceCompliance ñ to znamen· sho-da, soulad, ale takÈ nov˝ obor,kter˝ p¯edpokl·d·, ûe se vyzn·-te v†legislativÏ, vyhl·ök·ch, na-¯ÌzenÌch a kodexech, kterÈ re-gulujÌ podnik·nÌ v†jednotliv˝ch

oborech. Pot¯eba takov˝ch odbornÌk˘ zaËÌn· b˝t tÌm nalÈ-havÏjöÌ, ËÌm rychleji nar˘st· objem nov˝ch pravidel a tem-po jejich zmÏn. V†podmÌnk·ch globalizace, kdy firmy mu-sejÌ vyhovÏt pr·vnÌm systÈm˘m ñ a jejich Ëast˝m zmÏn·mñ ve vÌce zemÌch, je popt·vka jeötÏ vyööÌ.

NejvÏtöÌ pot¯ebu compliance pociùujÌ v†souËasnÈ dobÏorganizace v†EvropÏ, kde ËelÌ silnÈmu p¯Ìlivu nejr˘znÏj-öÌch direktiv z†Bruselu. St·le intenzivnÏjöÌ regulace soust¯e-Ôuje vysokou odpovÏdnost na vyööÌ management. ⁄¯ednÌ-ci z†dohlÌûejÌcÌch institucÌ jsou nesmlouvavÌ, tvrdÏ pokutujÌa v†p¯ÌpadÏ odpovÏdn˝ch osob m˘ûe hrozit i trestnÌ postih.

»Ìm p¯esnÏji se compliance odbornÌk zab˝v·? Monitorujeregulaci v†danÈm oboru podnik·nÌ, implementuje p¯edpi-sy a jejich zmÏny do struktury a provozu firmy. Nejde jeno interpretaci a pr·vnÌ n·zor na regulaci. Compliance pro-fesion·l musÌ zajistit, ûe firma tÏmto poûadavk˘m vyhovÌco nejefektivnÏjöÌm zp˘sobem, navrhne zp˘soby implemen-tace, v†p¯ÌpadÏ nutnosti navrhne alternativnÌ ¯eöenÌ. Com-pliance vyûaduje kombinaci znalostÌ z·kon˘ a regulaËnÌchp¯edpis˘ se znalostmi technick˝mi, vyûaduje schopnostiorganizaËnÌ a rozhodovacÌ, znalosti finanËnÌho ̄ ÌzenÌ a†ma-nagementu rizik. Profese nenÌ ˙zce specializovan·, spÌöenaopak. P¯ednostÌ je vöestrannost. Proto ve v˝bÏrov˝ch ¯Ì-zenÌch uchazeËi se z·kladnÌm p¯ehledem o pr·vu, avöaks†öiröÌ komerËnÌ praxÌ uspÏjÌ ËastÏji neû uchazeËi s†v˝hradnÏ

pr·vnickou kvalifikacÌ. Poûadovanou dovednostÌ nenÌ jenzn·t pravidla a umÏt je aplikovat. K†tomu je t¯eba i ch·patpodnikatelskÈ aktivity danÈho subjektu, dob¯e zn·t regu-lovan˝ produkt, vyznat se ve struktu¯e firmy a organizacipr·ce, zn·t pracovnÌ postupy, zajistit informovanost a pro-ökolenÌ person·lu, navrhovat realizaËnÌ opat¯enÌ.

Popt·vka po tÏchto profesion·lech je obrovsk·. PodleFinancial Times bude nap¯. typick· evropsk· finanËnÌ insti-tuce zamÏstn·vat ve svÈm odboru compliance nÏkolik desÌ-tek odbornÌk˘. N·borovÈ agentury odhadujÌ, ûe 2 % pracov-nÌch p¯ÌleûitostÌ jiû nynÌ inzerovan˝ch britsk˝mi finanËnÌmiinstitucemi jsou v†oboru compliance.

NenÌ proto divu, ûe univerzity reagujÌ na tuto situacia†zaËÌnajÌ nabÌzet kurzy k zaplnÏnÌ tÈto mezery na trhupr·ce. Nikoli nev˝znamn· University of Reading otevÌr·jako prvnÌ magisterskÈ studium v†oboru kapit·lov˝ch trh˘,regulace a compliance. DesetimÏsÌËnÌ studium zaËÌn· le-tos na podzim v†centru ICMA ñ International Capital Mar-ket Association, kter· je nejvÏtöÌm poskytovatelem univer-zitnÌho vzdÏl·nÌ v†oboru cenn˝ch papÌr˘. Obsah novÈhooboru je p¯ipravov·n s†t˝mem odbornÌk˘ z†v˝znamn˝chinstitucÌ tak, aby se co nejvÌce blÌûil n·rok˘m praxe. N·plÚstudia je urËena pro evropskÈ prost¯edÌ s†ohledem na ev-ropskÈ instituce, regulaci a tradici trhu. Absolventi s†¯·dn˝mdiplomem se uplatnÌ nejen ve finanËnÌch institucÌch, alei†v†menöÌch firm·ch jin˝ch obor˘, kterÈ zatÌm bez p¯Ìsluö-n˝ch odbornÌk˘ s†problÈmy Ñshody ì dosti z·pasÌ.

A je tu nov· v˝zva, moûn· i pro VäFS.

Vlastimila Kol·¯ov·Katedra jazyk˘

(podle Financial Times)

15Ëerven 2006

Jen d˝nÏ roste vleûe. TureckÈ p¯ÌslovÌ

éivot ökoly

BezpeËnost v ITñ bezpeËnostnÌ aktualizace softwaru

V†pr˘bÏhuuplynul˝ch 20let doölo k†ma-sivnÌmu nasa-zov·nÌ IT do in-

frastruktury takov˝m zp˘sobem, ûednes p¯edstavujÌ jejich neoddÏlitelnoua jednu z†nejd˘leûitÏjöÌch Ë·stÌ. Jetedy celkem logickÈ, ûe velk· Ë·st pro-voznÌch a informaËnÌch rizik, kter·spoleËnostem hrozÌ, se t˝k· pr·vÏ tÈtoinfrastruktury. BezpeËnostnÌ politikav†oblasti IT je velmi öirokÈ tÈma av†rozlehl˝ch organizacÌch s†mnohauûivateli se jedn· spÌöe o v˝zvu neû obÏûn˝ pracovnÌ problÈm.

V†praxi si m˘ûeme p¯edstavit za-bezpeËenÌ IT jako souhrn takov˝chopat¯enÌ, kter· eliminujÌ rizika ztr·ty,odcizenÌ Ëi zneuûitÌ dat a souËasnÏzamezÌ v†nejvyööÌ moûnÈ m̯e v˝pad-k˘m bÏûnÈho IT provozu. JakÈkolivnaruöenÌ bezpeËnosti a chodu IT vedevûdy k†finanËnÌm ztr·t·m spoleËnos-ti, a proto je pot¯eba vÏnovat n·leûi-tou pozornost tÈto problematice.

Podrobn· kategorizace moûn˝chbezpeËnostnÌch rizik a jim p¯ÌsluöejÌ-cÌch bezpeËnostnÌch opat¯enÌ z†r˘z-n˝ch hledisek by si vyû·dala prostorv˝raznÏ p¯ekraËujÌcÌ r·mec tohotoËl·nku, a proto se dnes budu zab˝-vat pouze jednÌm z†n·stroj˘ zabezpe-ËenÌ.

JednÌm z†opat¯enÌ, kter· glob·lnÏomezujÌ moûnosti ˙toËnÌk˘, jsou pra-

videlnÈ bezpeËnostnÌ aktualizace po-uûÌvanÈho softwaru, tzv. z·platov·nÌbezpeËnostnÌch dÏr (z†anglickÈho pa-tch-z·plata). Kaûd˝ program obsahu-je chyby a je pouze ot·zkou Ëasu, kdyjsou objeveny a p¯ÌpadnÏ zneuûity.TÏchto chyb lze s†pomocÌ malwaru(viry, trojskÈ konÏ, spyware aj.) vyu-ûÌt k†zÌsk·nÌ informacÌ uloûen˝ch v†postiûenÈm poËÌtaËi, v ÑlepöÌmì p¯Ìpa-dÏ je pouze naruöena stabilita spuö-tÏn˝ch program˘. D˘leûitost z·plato-v·nÌ si uvÏdomili i p¯ednÌ v˝robci soft-waru, kte¯Ì vytvo¯ili systÈm automa-tick˝ch aktualizacÌ p¯es Internet.V†mal˝ch organizacÌch velmi ËastopostaËuje nastavenÌ jednotliv˝ch po-ËÌtaˢ tak, aby se samy automatickyp¯es Internet aktualizovaly, coû jeovöem pro vÏtöÌ podniky nepostaËujÌ-cÌ. Jednou z†nev˝hod je p¯etÏûov·nÌp¯ipojenÌ k†Internetu, kdy se mnoho-n·sobnÏ a neefektivnÏ stahujÌ tytÈûz·platy. Spr·vci sÌtÌ nemajÌ nikde z·-znamy, jakÈ z·platy se poda¯ilo Ëinepoda¯ilo ˙spÏönÏ instalovat, kterÈpoËÌtaËe tak z˘staly bez aktualizace,a jsou tedy potenci·lnÏ snadnÏji na-padnutelnÈ. Vöechny tyto nedostat-ky, kter˝mi v†uplynul˝ch letech trpÏlai VäFS, se poda¯ilo odstranit imple-mentacÌ produktu Windows serverupdate services (WSUS). V˝hodou dis-tribuce z·plat s†pomocÌ WSUS je cen-tralizovan· spr·va jednou staûen˝chz·plat v†r·mci celÈ lok·lnÌ sÌtÏ, sta-

novenÌ, jak˝m zp˘sobem se budouklientskÈ stanice chovat p¯i instalaci.K†dispozici je takÈ velkÈ mnoûstvÌ ses-tav, kterÈ umoûÚujÌ IT administr·to-r˘m zjiöùovat souËasn˝ stav aktuali-zacÌ v†celÈ lok·lnÌ sÌti. Moûnost vynu-cenÌ okamûitÈho z·platov·nÌ m· smyslp¯edevöÌm v†p¯ÌpadÏ akutnÌho ohro-ûenÌ, samoz¯ejmÏ za p¯edpokladu, ûez·platy byly jiû vytvo¯eny a nejlÈpei†otestov·ny na jednom ÑpokusnÈmìpoËÌtaËi.

Nov· verze serveru od firmy Micro-soft (MS server 2007 Longhorn) p˘-jde v†tÈto problematice dokonce jeö-tÏ d·le. PoËÌtaË, kter˝ se bude chtÌtp¯ipojit do lok·lnÌ sÌtÏ, projde nejd¯Ì-ve bezpeËnostnÌm auditem (z·platy,antivirus, antispyware a dalöÌ volitel-n· kritÈria) a pokud mu nebude vy-hovovat, bude tento poËÌtaË p¯esmÏ-rov·n na vyhrazen˝ server (karan-tÈna). Ten zajistÌ pot¯ebnou ˙roveÚzabezpeËenÌ a teprve pak je umoûnÏnvstup do lok·lnÌ sÌtÏ.

Jak je vidÏt, bezpeËnostnÌ aktuali-zace softwaru m· svÈ nezastupitelnÈmÌsto v† ochranÏ naöich dat, a proto,spat¯Ìme-li zpr·vu, ûe systÈm bude ak-tualizov·n, nechme ho aktualizovat.V†nÏkterÈm z†dalöÌch Ël·nk˘ o bez-peËnosti v†oblasti IT se podÌv·me nadalöÌ nejËastÏjöÌ hrozbu ñ spyware.

Frantiöek Folttiny¯editel odboru IT

KR¡TCE z VäFSP¯edn·öka premiÈra

Jiû podruhÈ v†kr·tkÈ dobÏ p¯edn·öel na VysokÈ öko-le finanËnÌ a spr·vnÌ premiÈr »eskÈ republiky Ing. Ji¯ÌParoubek. P¯edn·öka ÑStrategie hospod·¯skÈho r˘stuìmÏla opÏt velkou n·vötÏvnost z†¯ad student˘ i pedago-g˘. V†diskusi po p¯edn·öce bylo otev¯eno mnoho zajÌ-mav˝ch tÈmat a na z·vÏr premiÈr p¯islÌbil, ûe si pro stu-denty VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ p¯ipravÌ dalöÌp¯edn·öku zamϯenou tentokr·t na problematiku vyso-kÈho ökolstvÌ a podpory vÏdy a v˝zkumu.

16 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Sedmkr·t upadneö, osmkr·t vstaÚ! KirgizskÈ p¯ÌslovÌ

éivot ökoly

Kde znÌ GaudeamusGaudeamus igitur Ëili takzvan· studentsk· hymna znÌ

p¯i slavnostnÌch ceremoni·lech na vysok˝ch ökol·ch, ob-vykle p¯i p¯Ìleûitosti p¯ed·v·nÌ diplom˘ o studiu nebo p¯ipromocÌch. Tato hymna nÏkolikr·t jiû zaznÏla i p¯i obdob-n˝ch ceremoni·lech VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ. Popr-vÈ 2. dubna 2004 a zatÌm naposledy 27. dubna 2006.

SlavnostnÌ r·z tÏchto akcÌ a jejich spoleËensk˝ v˝znamde facto p¯edurËujÌ typ prostoru Ëi objektu, v nÏmû se majÌodehr·vat a vÏtöinou takÈ odehr·vajÌ. Univerzita Karlovam· pro tento ˙Ëel Karolinum, »eskÈ vysokÈ uËenÌ technic-kÈ disponuje BetlÈmskou kaplÌ. VäFS pouûÌv· k tÏmto slav-nostnÌm p¯Ìleûitostem rovnÏû reprezentaËnÌ prostory: v Pra-ze kostel svat˝ch äimona a Judy, v MostÏ dÏkansk˝ kostelNanebevzetÌ Panny Marie. Jeden prostor kr·snÏjöÌ neû dru-h˝, takûe neuökodÌ, sezn·mÌ-li se Ëten·¯i Xadonie aspoÚstruËnÏ s jejich historiÌ; kdo vÌ, kdy se sami octnou v jejichinteriÈru jako aktivnÌ ˙ËastnÌci promoËnÌho ceremoni·lu.

Praûsk˝ kostel sva-t˝ch äimona a Judy senach·zÌ v†obvodu StarÈ-ho MÏsta a pod baroknÌpodobou ukr˝v· historiio Ëty¯i stoletÌ bohatöÌ.Jeho poË·tky sahajÌ dopoloviny 14. stoletÌ, kdyna jeho mÌstÏ zaloûil Bo-huslav z Olbramovic öpi-t·l, jehoû souË·stÌ bylai†kaple svatÈho äimonaa†svatÈho Judy, evange-lijnÌch kazatel˘ v Mezo-pot·mii a†S˝rii (je to je-din˝ svatost·nek tÏchtosvÏtc˘ v Praze). VysvÏce-

nÌ kaple se ujal zn·m˝ arcibiskup Arnoöt z Pardubic. Gotic-kou kapli p¯estavÏl nekatolick˝ ¯·d Ëesk˝ch brat¯Ì v letech1615ñ20 do podoby renesanËnÌ s·lovÈ emporovÈ svaty-nÏ; tu pak i s p¯ilehl˝m öpit·lem cÌsa¯ Ferdinand II. ode-vzdal po neblahÈ bitvÏna BÌlÈ ho¯e katolickÈmu¯·du Milosrdn˝ch brat¯Ì,kter˝ ji p¯estavÏl pro ̇ Ëe-ly öpit·lnÌho kostela av†roce 1632 znovu vy-svÏtil.

DneönÌ pozdnÏ barok-nÌ podoba kostela z let1720ñ21, jejÌmû pravdÏ-podobn˝m autorem bylpraûsk˝ stavitel Jan JosefHrdliËka, neset¯ela prvkystaröÌ stavebnÌ f·ze: go-tickou sÌùovou klenbu arenesanËnÌ okna. Socha¯-sk· v˝zdoba pr˘ËelÌ po-

ch·zÌ z dÌlny Jana Ji-¯Ìho älanzovskÈho(r.†1721). Za¯ÌzenÌ kos-tela je z†18. stoletÌ:hlavnÌ olt·¯ malovan˝technikou al fresco odJosefa Hagera z†roku1773, olt·¯nÌ obraz sv.äimona a†Judy od V·-clava Vav¯ince Reineraz roku 1731. BoËnÌ ol-t·¯e zdobÌ obraz sv.Jana z Boha od JanaRudolfa Bysse z ro-ku†1691 a obraz sv.Leopolda od Josefaäterna z let 1760ñ70.Autorem voln˝ch sochv interiÈru, p˘vodnÏp¯ipisovan˝ch F. M. Brokofovi a datovan˝ch do let 1692ñ94,je jeden z vrcholn˝ch mistr˘ praûskÈ baroknÌ plastiky - Ma-touö V·clav J‰ckel. Varhany (r. 1722ñ24), n·stroj Andrea-se Wambetssera, s vynikajÌcÌm zvukem, na nichû mimo jinÈhr·l svÈho Ëasu Wolfgang Amadeus Mozart nebo JosephHaydn, zdobÌ sochy andÏl˘ z dÌlny Ferdinanda Maxmili·-na Brokofa. InteriÈr kostela doplÚuje ranÏ rokokov· kaza-telna se sochami od Frantiöka Ign·ce Weisse (r.†1734).Sakristie je pozoruhodn· kredenËnÌmi sk¯ÌnÏmi (r. 1721)instalovan˝mi kolem vöech stÏn. Po roce 1989 kostel sv.äimona a Judy restituoval Hospit·lsk˝ ¯·d sv. Jana z Bohaa za podpory hlavnÌho mÏsta Prahy v†nÏm probÏhla d˘-kladn· rekonstrukce. Od roku 1992 jej spravuje Symfonic-k˝ orchestr hl. m. Prahy FOK, kter˝ vyuûÌv· jeho vynikajÌcÌakustiku k po¯·d·nÌ koncert˘. A dvakr·t roËnÏ kostel hostÌpromoce VäFS.

Mosteck˝ chr·m NanebevzetÌ Panny Marie je pam·t-kou prvnÌ kategorie, kterou proslavila nejen jejÌ architekto-

nick· a umÏleck· ˙roveÚ, alep¯edevöÌm akce jejÌ z·chranyp¯ed postupujÌcÌ tÏûbou uhlÌ.Statut·rnÌ mÏsto Most m·

17Ëerven 2006

St·l˝ ˙spÏch je nutn˝ jen pro zbabÏlce. äv˝carskÈ p¯ÌslovÌ

éivot ökolyv†kontrastu k†novÈ z·-stavbÏ prastarou histo-rii, poËÌnajÌcÌ jiû na p¯e-lomu 8. a†9. stoletÌ. Tudnes ovöem p¯ipomÌ-najÌ jen archivnÌ doku-menty a†dobov· vyob-razenÌ, ale z hmotn˝chpam·tek z˘stala jenjedna - kostel Nane-bevzetÌ Panny Marie.Most byl bohat˝m mÏs-tem, tÏûil ze svÈ stra-tegicky v˝znamnÈ po-lohy na ˙patÌ kruöno-horskÈho pomeznÌhohvozdu p¯i frekvento-vanÈ obchodnÌ cestÏ aod Ëesk˝ch kr·l˘ mÏl

Ëetn· privilegia. Dokladem nÏkdejöÌho bohatstvÌ mÏsta jeuveden˝ kostel. P˘vodnÏ vznikl v†dobÏ zaloûenÌ vlastnÌhomÏsta (1253ñ57) jako ranÏ gotick· trojlodnÌ bazilika podpatron·tem praûskÈho kl·ötera Str·ûc˘ boûÌho hrobu. Z tÈtoranÈ stavebnÌ f·ze se dochovala vÏû a krypta pod presby-t·¯em. Roku 1515 bylo celÈ mÏsto i s kostelem zniËenopoû·rem. Stavbu novÈho kostela uû pod patron·tem mÏs-ta zah·jil roku 1517 nÏmeck˝ polÌr Jˆrg z Maulbronnu podlepl·n˘ Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu (û·ka proslulÈ-ho Benedikta Rejta - autora mj. VladislavskÈho s·lu na Praû-skÈm hradÏ). Po HeilmannovÏ smrti (r. 1526) pak stavbudokonËil ve spolupr·ci s†kamenick˝mi mistry Petrem Heil-mannem, Jakubem Grossem a Valtenem Eulenspiegelem.PrvnÌ dokonËenou Ë·st kostela vysvÏtil jiû roku 1522 praû-sk˝ arcibiskup ZbynÏk Berka z†DubÈ, cel˝ byl vysvÏcen roku1544. Kostel m· podobu sÌÚovÈho trojlodÌ (v Ëesk˝ch ze-mÌch neËetnÈho) s opÏr·ky vtaûen˝mi do obvodovÈ zdi,s†hranolovou vÏûÌ s ochozem v hlavnÌm pr˘ËelÌ a s p¯ipoje-nou sakristiÌ. Jeho hlavnÌ p˝chou je n·dhern· krouûen·klenba trojlodÌ a presbyt·¯e a†hvÏzdov· klenba p¯edsÌnÌ(v†severnÌ s tzv. visut˝m svornÌkem), dÌky nimû je tentokostel pravidelnÏ uv·dÏn v monografiÌch o gotickÈm, resp.pozdnÏ gotickÈm umÏnÌ. Pr·vÏ pro tyto v˝jimeËnÈ kvalitybylo rozhodnuto zachr·nit kostel jako jedinou stavbu zestarÈ z·stavby Mostu, kter· byla v 70. letech 20. stoletÌzbour·na kv˘li tÏûbÏ uhlÌ, jeû se nach·zelo pod nÌ. Akce

p¯esunu probÏhla v ¯Ìjnu 1975 a bÏhem nÌ kostel urazilvzd·lenost 842 metr˘ a byl usazen na novÈm mÌstÏ nanovÈ ûelezobetonovÈ z·klady. Do roku 1988 byl restauro-v·n a v Ëervnu 1993 slavnostnÏ znovuotev¯en a vysvÏcen.Do jeho interiÈru se postupnÏ vr·tilo p˘vodnÌ za¯ÌzenÌ, z†nÏ-hoû vynik· baroknÌ hlavnÌ olt·¯ z†let 1731ñ39 s obrazemNanebevzetÌ Panny Marie od Josefa KramolÌna, dva po-strannÌ pozdnÏ renesanËnÌ olt·¯e Uk¯iûov·nÌ (1592ñ1605)a Vzk¯ÌöenÌ (r. 1597) od Franze Ditricha z Freibergua†p¯ekr·sn· renesanËnÌ k¯titelnice s†alabastrov˝mi reliÈfy(1560ñ65) od Hanse Walthera z Dr·ûÔan a Bed¯icha Gros-se z Mostu. Pozoruhodn· je empora chr·mu z poloviny16. stoletÌ, zdoben· ¯ezan˝mi reliÈfy s†v˝jevy ze StarÈhoa†NovÈho z·kona. Na kruchtÏ jsou osazeny varhany v ro-kokovÈ sk¯Ìni s vynikajÌcÌ plastickou dekoracÌ.

KromÏ bohosluûebn˝ch ˙Ëel˘ je kostel vyuûÌv·n k dal-öÌm kulturnÌm a spoleËensky v˝znamn˝m p¯Ìleûitostem, jakojsou nap¯Ìklad promoce mosteckÈho studijnÌho st¯ediskaVäFS.

Josef ämatl·köÈfredaktor

fotky kostela sv. äimona a Judy z archivu FOK

18 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

ZaË·tek nenÌ polovice celku, vztahuje se aû na konec. Polybios z Megalopole

éivot ökoly

Za prvnÌ jarnÌ kytiËkouV nedÏli 9. dubna z iniciativy KEMV se n·s seölo 42 + 3

pejsci na prvnÌm jarnÌm v˝letu. Proöli jsme dvÏ trasy, mezi-tÌm poobÏdvali. Naöli jsme 36 druh˘ kytiËek a navötÌvilizajÌmav· mÌsta ñ BubovickÈ vodop·dy, Chlum, CÌsa¯skou

rokli, Kodu. NÏkte¯Ì na nich nikdy nebyli, dokonce o tom,jakÈ zajÌmavosti skr˝vajÌ, nemÏli ani tuöenÌ.

Radim ValenËÌkvedoucÌ Katedry ekonomie a mezin·rodnÌch vztah˘

BubovickÈ vodop·dy pat¯Ì k vyhled·van˝m turistick˝m cÌl˘m.Jsou kousek od Srbska.

Sestup z Chlumu pat¯il k nejn·roËnÏjöÌm pas·ûÌm v˝letu. Z†vr-cholu tohoto kopce je n·dhern˝ panoramatick˝ v˝hled. Ne-vede k nÏmu turistick· znaËka, ukr˝v· velk˝ lom a na str·nÌchroste velmi vz·cn· kvÏtena.

Travertinov· jezÌrka jsou jednÌm z nejvz·cnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch˙tvar˘, na kter˝ jsme narazili. Nevede k nim turistick· znaËkaa jsou dob¯e ukryta v hlubokÈ CÌsa¯skÈ rokli.

19Ëerven 2006

Vykasat si ruk·vy jeötÏ neznamen· podojit kr·vu. JaponskÈ p¯ÌslovÌ

éivot ökoly

V†¯Ìjnu 2005 studenti VäFS popr-vÈ dostali öanci p¯ihl·sit se z·roveÚk†akcelerovanÈmu studiu bakal·¯skÈ-ho programu ÿÌzenÌ podniku v†angliË-tinÏ renomovanÈ City University (CU),po¯·danÈmu v†prostor·ch VäFS v Pra-ze. Tuto exkluzivnÌ nabÌdku studen-t˘m VäFS tehdy vyuûilo 13 student˘.Na jejich cestÏ kurzy City University

a†VäFS, cestÏ vedoucÌ ke dvÏma diplom˘m, je mnohÈ potka-lo a v okamûiku p¯ed poslednÌ fin·lovou rovinkou se uskuteË-nil s†celou t¯Ìdou 1. bÏhu i tento rozhovor:

Na Ëem pr·vÏ pracujete?V†r·mci programu BSBA jsme pr·vÏ odevzdali case stu-

dies o problÈmech informaËnÌch systÈm˘, p¯ipravujeme re-port ke quality managementu, a ve t¯ÌdÏ prezentujeme o†mys-litelÌch typu G·ndhÌ, Anscombe Ëi Fletcher. Na VäFS se uËÌmeke zkouök·m a z·poËt˘m a nÏkte¯Ì z†n·s p¯ipravujÌ bakal·¯-skÈ pr·ce. No a ti, co se i tak nudÌ, chodÌ norm·lnÏ do pr·ce.Nebojte se, d· se to zvl·dnout...

Jak jste se dozvÏdÏli o studiu BSBA na VäFS?Prezentovali jste n·m moûnosti studia bÏhem v˝uky na

VltavskÈ. NÏkte¯Ì z†n·s si informace p¯eËetli na ISu. Na MTVdokonce jednu dobu bÏûel reklamnÌ spot. Pak uû to bylo jenot·zkou registrace, ke kterÈ jsme dostali kompletnÌ informacea veökerou pomoc ze strany ökoly.

ProË jste se rozhodli BSBA studovat?ZÌskanÈ vÏdomosti a titul n·s odliöÌ od dav˘ absolvent˘

Ëesk˝ch st·tnÌch a soukrom˝ch ökol. D· n·m to n·skok a†v˝-hodu p¯i hled·nÌ novÈho zamÏstn·nÌ nebo jeho zmÏny. Proty z†n·s, kte¯Ì z·roveÚ i pracujÌ, jsou praktickÈ ˙koly, kterÈplnÌme, okamûitÏ pouûitelnÈ v zamÏstn·nÌ. Ve spojenÌ se st·-l˝m pouûÌv·nÌm anglickÈho jazyka, jak v†diskusi, tak na papÌ-¯e, je to ohromn· p¯Ìleûitost posunout se na†hranici perfekt-nÌho profesion·lnÌho fungov·nÌ ve dvou jazycÌch.

Jak jste zvl·dali prvnÌ t˝dny a mÏsÌce?I potom, co vyprchalo prvotnÌ nadöenÌ, jsme byli neust·le

motivov·ni a sv˝m zp˘sobem jsme st·le nadöeni i†dnes. Muselijsme se p¯izp˘sobit jinÈmu stylu v˝uky a†uËenÌ, zamϯenÈmuvÌce na naöi individualitu a schopnosti odbornÏ argumento-vat a formulovat svÈ myölenky. Je fakt, ûe BSBA kurz City Uni-versity je postaven na principu Ñneb·t se vyj·d¯it sv˘j n·zorì,ale z·roveÚ podporuje pr·ci v†teamu. Pr˘bÏûn· a pravideln·p¯Ìprava zamϯen· k†pevn˝m termÌn˘m byla v˝zvou. I p¯espoË·teËnÌ strach z†toho, jak se s†tÌm popereme, se nakonec

Studium BSBA na VäFSuk·zalo, ûe je to zvl·dnutelnÈ. Najednou to nebyl ten typn·razovÈho uËenÌ a biflov·nÌ. RelativnÏ kr·tkÈ a†lehkÈ pr·cebylo obtÌûnÈ odevzdat v†pravideln˝ch, p¯esnÏ stanoven˝chtermÌnech. Museli jsme si rychle zvyknout. Tento zp˘sob n·sovöem potÏöil v†tom, ûe uû jsme mÏli d·vno p¯ed z·vÏremkurzu vÏtöinu povinnostÌ hotov˝ch, coû znamenalo nap¯Ìklad75 % celkovÈ zn·mky z kurzu. ⁄Ëast v†hodinÏ byla takÈ jed-nou z†Ë·stÌ fin·lnÌ zn·mky. V†jednom z†prvnÌch kurz˘ se hod-notila vysoko, aû 40 %. Z·vÏreËn· zkouöka n·m pak nemohlap¯Ìliö pokazit fin·lnÌ hodnocenÌ.

A co konkrÈtnÏ jste se nauËili?NauËili jsme se umÏnÌ vyj·d¯it se v†obchodnÌ angliËtinÏ,

v†esejÌch a reportech, pouûÌvajÌce novÏ nabytÈ p¯esvÏdËova-cÌ schopnosti. D˘raz byl kladen takÈ na zdokonalov·nÌ naöichhodnotÌcÌch dovednostÌ v†r·mci psan˝ch pracÌ. To, co jsmese nauËili v†prvnÌch dvou p¯edmÏtech, byla skvÏl· p¯Ìpravak†kurz˘m n·sledujÌcÌm, kde uû jsme novÈ myölenky jen auto-maticky implementovali do jiû poznan˝ch struktur. Sv˝m zp˘-sobem jsme se nauËili i vych·zet s†lidmi, kte¯Ì poch·zejÌ z†jinÈkultury a majÌ hodnoty jinÈ, neû na jakÈ jsme zvyklÌ u Ëesk˝chpedagog˘.

Kdy V·s nejvÌce tlaËÌ Ëas?Je tÏûkÈ skloubit zkouökovÈ obdobÌ na VäFS, kdy p¯ich·zÌ

f·ze n·razovÈho uËenÌ. Nezb˝v· tak mnoho Ëasu vÏnovat sekurz˘m BSBA. U distanËnÌch student˘ pak jejich vöudyp¯Ìtom-nÈ zamÏstn·nÌ. VÏtöinu ̇ kol˘ je tedy nutno mÌt uû splnÏn˝ch,anebo je t¯eba se domluvit s†lektory na n·hradnÌm ¯eöenÌ.

Co si cenÌte na programu BSBA?CenÌme si v˝born˝ch diskusÌ s lektory a spoluû·ky, kte¯Ì

sv˝mi praktick˝mi zkuöenostmi v˝uku obohacujÌ. UËÌme seinovativnÌm zp˘sob˘m myölenÌ, ke kter˝m bychom se jinaknedostali, a mimo jinÈ i k†jin˝m zdroj˘m informacÌ. Mezi nÏbychom za¯adili knihy se zajÌmav˝mi p¯Ìpadov˝mi studiemia†podp˘rnÈ materi·ly, kterÈ si pro n·s lekto¯i p¯ipravujÌ. Ce-nÌme si takÈ toho, ûe jsme se nauËili hledat a†nach·zet zdrojea informace, kterÈ pot¯ebujeme k†¯eöenÌm, z†ËeskÈho pohle-du nestandardnÌm, tÈmat a situacÌ v†zadan˝ch ̇ kolech a pro-jektech. Nutno takÈ poznamenat, ûe se jedn· o v˝uku t˝mo-vou formou, kdy n·m lektor st·le poskytuje zpÏtnou vazbubÏhem diskusÌ o odborn˝ch tÈmatech nejen z re·ln˝ch p¯Ìpa-dov˝ch studiÌ. Lektora vûdy zajÌm·, co umÌme, a dÏl· maxi-mum pro to, abychom znali vöe pot¯ebnÈ.

Co byste poradili ˙ËastnÌk˘m druhÈho bÏhu, kter˝ zaËÌ-n· v†z·¯Ì 2006?

Aby se neob·vali zkusit novÈ metody a postupy ve vzdÏl·-v·nÌ a s†nadhledem se podÌvali na svÈ znalosti angliËtiny,kterou se stejnÏ budou muset nauËit pouûÌvat jinak, neû bylizvyklÌ. Americk˝ styl v˝uky p¯edpokl·d· zvl·dnut˝ Ñtime ma-nagementì, takûe V·s nutÌ b˝t (a) neust·le ve st¯ehu a (b)dÏlat ˙koly vËas. Kdyû ËlovÏk ˙koly ne¯eöÌ hned, tak se mup¯Ìliö nakupÌ, a promeökanÈ se pak tÏûko doh·nÌ. MÏli by sitakÈ uvÏdomit a tÏûit z†toho, ûe interakce v†hodin·ch je vy-soce hodnocena, nebo se podÌvat do rozpisu p¯edmÏtu a zjis-tit, za jakou Ë·st svÈ aktivity (research paper, p¯ÌspÏvky vet¯ÌdÏ atd.) mohou dostat nejvÌce bod˘ a tam potom po¯·dnÏzapracovat. Je to jako se vöÌm, vhodnÏ zvolen· strategie neseovoce. P¯ejeme vöem nov˝m adept˘m hodnÏ ötÏstÌ a vϯÌme,ûe kdo se do programu p¯ihl·sÌ, nebude litovat.

Zaznamenal Ji¯Ì Tillner, oddÏlenÌ prodeje

20 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Co je nejvÏtöÌ ztr·ta Ëasu? PoËÌt·nÌ hodin. F. Rabelais

éivot ökoly

Nostalgick· vzpomÌnka

P¯i sv˝ch cest·ch do Prahy se obËas zatoul·m i na Ko-daÚskou ulici a nostalgicky vzpomÌn·m. S†tÌmto kr·sn˝mkouskem Vröovic m·m spojeno mnoho vzpomÌnek. MojirodiËe se p¯estÏhovali na KodaÚskou ulici 33 (p¯esnÏjiroh KodaÚskÈ 33 a NorskÈ 10) p¯ed vÌce neû sedmdes·tilety a†j· v†kr·snÈm secesnÌm domÏ str·vil skoro t¯icetlet svÈho ûivota.

S†KodaÚskou ulicÌ je spojena i d˘leûit· Ë·st mÈho vzdÏ-l·nÌ. ZakonËil jsem tam pÏt t¯Ìd obecnÈ ökoly (tak se totiûtenkr·t naz˝vala dneönÌ z·kladnÌ ökola), z†d˘vod˘, kterÈjiû dnes nemohu p¯esnÏ osvÏtlit, i jeden rok takzvanÈmÏöùanky (kter· poskytovala dalöÌ Ëty¯i roky vzdÏl·nÌ tÏm,co na gymn·zium z†nÏjak˝ch d˘vod˘ nemohli, Ëi na tojejich rodina nemÏla, i kdyû v˝uka na gymn·ziu byla ten-kr·t p¯irozenÏ zdarma) a nakonec i Ëty¯i t¯Ìdy Re·lnÈhogymn·zia. To vöe na jednÈ ulici! A kdyby to bylo zapot¯e-bÌ, mohl bych na stejnÈ ulici jeötÏ chodit nÏkolik let domate¯skÈ ökolky.

Vöechna tato v˝chovn· za¯ÌzenÌ jsem vidÏl z†okna na-öeho bytu, ze svÈho pokoje, kter˝ hlÌdaly dvÏ sochy s†n·-pisem: U VÌtÏzslava H·lka pÏvce VeËernÌch pÌsnÌ.

Na prvnÌ t¯Ìdu se tÏûkozapomÌn·. UËil n·s tenkr·tpan ¯ÌdÌcÌ uËitel Korda amÏli jsme z†d˘vod˘, kterÈsi dnes jiû nepamatuji, tunejkr·snÏjöÌ t¯Ìdu: s†velk˝-mi okny do parku. OknazaËÌnala p¯Ìmo u podlahy,kter· mÏla stupÌnky a†zve-dala se, takûe vytv·¯elavlastnÏ ne t¯Ìdu, ale poslu-ch·rnu, auditorium, jak setomu vzneöenÏ ̄ Ìk· na uni-verzit·ch.

Ned·vno jsem zase jed-nou öel kolem svÈ b˝va-lȆobecnÈ ökoly a n·ho-dou p¯eËetl n·pis, kter˝je†umÌstÏn vedle vchodu:Vysok· ökola finanËnÌa†spr·vnÌ.

MusÌm p¯iznat, ûe jsem se zarazil, pozastavil a n·pis sined˘vϯivÏ p¯eËetl jeötÏ jednou. Ne, nem˝lil jsem se. M·obecn· ökola pov˝öila a za tÏch pÏtaöedes·t let, co jsemdo nÌ nevkroËil, se z†nÌ stala ökola vysok·.

PrvnÌ mou myölenkou bylo, ûe kdybych se narodil o†nÏ-jak˝ch pades·t let pozdÏji a bydlel ve stejnÈm domÏ, mohlbych si celÈ svÈ vzdÏl·nÌ odb˝t na jednÈ ulici: od mate¯-skÈ ökoly aû po vysokou.

Potom jsem se ale zamyslel znovu a ¯ekl si, ûe by to asidocela dobrÈ nebylo. ée naöe dneönÌ ml·deû m· p¯edsebou otev¯eny dve¯e univerzit a vysok˝ch ökol p¯i nej-menöÌm celÈ EvropskÈ unie a p¯i troöe snahy a dobrÈ v˘leskoro celÈho svÏta.

P¯esto ale musÌm ̄ Ìct, ûe mÏ pov˝öenÌ ÑmÈì obecnÈ ökolyna ökolu vysokou nÏkolik dn˘ leûelo v†hlavÏ.

Nakonec jsem vöak usoudil, ûe osobnÏ litovat nem·mËeho: Stal by se ze mne peciv·l, co prvnÌch pÏtadvacetlet nevyt·hl paty z†jednÈ ulice. KromÏ toho bych se stalfinanËnÌkem, ekonomem, managerem Ëi jak se ¯Ìk· vöemtÏm specializacÌm, kterÈ Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌp¯ipravuje. Moûn·, ûe bych snad t¯eba i porozumÏl tÏmvÏcem, kterÈ jsou pro mne dodnes öpanÏlskou vesnicÌ.

Dokonce bych moûn· byl i bohatöÌm a t¯eba bych sub-vencoval vÏdeck˝ v˝zkum Ëi jinÈ Ëinnosti, kterÈ bohuûelsmrdÌ dnes groöem, aËkoliv bez jejich v˝sledk˘ by neby-lo co ¯Ìdit, manaûovat, poËÌtat atd.

Ale protoûe jsem se narodil o pades·t let d¯Ìve, stal seze mne prost˝ jadern˝ fyzik a ve volnÈm Ëase dÏl·m Na-daci Charty 77 a nouze mÏ nauËila nezanedbateln˝m zku-öenostem, jak zÌsk·vat sponzorskÈ prost¯edky pro vÏdui†pro humanit·rnÌ Ëinnost. Co se t˝Ëe zÌsk·v·nÌ prost¯ed-k˘ pro humanit·rnÌ Ëinnosti, to jsem asi byl ˙spÏönÏjöÌ.Za bezm·la t¯icet let, co vedu Nadaci Charty 77, se po-da¯ilo shrom·ûdit a rozumnÏ rozdÏlit Ë·stky, blÌûÌcÌ sek†jednÈ miliardÏ korun Ëeskoslovensk˝ch Ëi Ëesk˝ch.

Ne, nestÏûuji si. Nem·m na stÌûnosti Ëas, nem·m komusi stÏûovat a nakonec si i myslÌm, ûe ty stÌûnosti snad aninemajÌ smysl.

Frantiöek Janouch,Ñabsolventì VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ,

kdyû jeötÏ byla Obecnou ökolou v Praze VröovicÌch

Frantiöek Janouch (1931) je fyzik, publicista,zakladatel exilovÈ Nadace Charty 77.

KodaÚsk· 33 ñ Rodn˝ d˘mautora Ël·nku

21Ëerven 2006

D·me se do toho a pak uvidÌme. Napoleon Bonaparte

KniûnÌ hlÌdka

NovÈ publikace VäFS ñ EUPRESSZ·klady matematickÈp¯edstavivosti pro ekonomyRadim ValenËÌk, Rafik Bedretdinov,Petr Wawrosz

Mikroekonomie pat¯Ì k†z·kladnÌ eko-nomickÈ abecedÏ, bez kterÈ nelze stu-dovat nejen makroekonomickÈ teorie,ale i dalöÌ ekonomickÈ p¯edmÏty. Textskript obsahuje pot¯ebnÈ aspekty apli-kace formalizujÌcÌch metod mikroekono-mie a srozumitelnou a n·zornou for-

mou s†vyuûitÌm mnoha p¯Ìklad˘ a ilustracÌ p¯edstavujeuvedenou problematiku.Skripta, form·t A5, 70 stran

FiremnÌ finanËnÌ politikaa finanËnÌ pl·nov·nÌ

Stanislav Mareö

Publikace shrnuje z·kladnÌ obecn·v˝chodiska a praktickÈ p¯Ìstupy k for-mulov·nÌ finanËnÌ politiky firmy v r˘z-n˝ch podmÌnk·ch. Jedn· se o prvnÌucelenÈ shrnutÌ danÈ problematiky, kdep¯i malÈm rozsahu je p¯ehlednÈ pojed-n·nÌ o v˝chodiscÌch k ¯eöenÌ a i p¯eslimitovan˝ prostor nepostr·d· text sro-

zumitelnost a logiku a postihuje vöe podstatnÈ. Publikace jetak vhodn· nejen pro studijnÌ ˙Ëely, ale i pro pot¯eby praxe.Skripta, form·t A4, 82 stran

ÿÌzenÌ finanËnÌch rizikJan Vlach˝

Kniha se komplexnÏ zab˝v· proble-matikou ¯ÌzenÌ finanËnÌch rizik s ohle-dem na pot¯eby podnik˘ i finanËnÌchinstitucÌ. JejÌ tÏûiötÏ tkvÌ v oblasti ¯ÌzenÌtrûnÌch a kreditnÌch rizik, zab˝v· se vöaki modernÌmi smÏry tÈto discipliny vËet-nÏ kvantitativnÌch metod. Je specifick·tÌm, ûe se neomezuje jen na praxiv†bank·ch, ale problematiku p¯edsta-vuje v kontextu obecn˝ch podnikatel-

sk˝ch rizik. Publikace nenÌ urËena jen pro studenty vysok˝chökol s ekonomick˝m zamϯenÌm, ale i pro odbornÌky z praxe.Kniha, form·t B5, 256 stran

FinanËnÌ anal˝zaDana KubÌËkov·, Jana KotÏöovcov·

Publikace pod·v· v˝klad nejd˘leûi-tÏjöÌch okruh˘ finanËnÌ anal˝zy podni-k˘ a shrnuje z·kladnÌ poznatky z tÈtooblasti, pot¯ebnÈ pro zvl·dnutÌ praktic-k˝ch ËinnostÌ p¯i anal˝ze finanËnÌch dat,s cÌlem identifikovat finanËnÌ situaci fir-my. Autorky pod·vajÌ vysvÏtlenÌ funkcÌa v˝voje finanËnÌ anal˝zy, seznamujÌs†klasifikacÌ pouûÌvan˝ch metod a upo-zorÚujÌ na hlavnÌ problÈmovÈ oblasti.Skripta, form·t A4, 132 stran

Kulatinky

V dobÏ p¯Ìpravy tohotoËÌsla oslavili naöe kole-gynÏ a†kolegovÈ osob-nÌ jubilea. Redakce Xa-donie jim p¯eje hodnÏzdravÌ, ötÏstÌ a l·sky.

Ji¯Ì Georgiev Kamila Beranov·

LudomÌr KocourekAndrea BalÌnov· Alena Vackov· Jaroslav KlvaÚa

TonÌËek Manûel

SpoleËensk· kronika

22 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Periskop

Ned˘slednost je to jedinÈ, v Ëem jsou lidÈ d˘slednÌ. J. Swift

Letem svÏtemna Nov˝ ZÈland a do Austr·lieZ denÌËku cestovatelky (dokonËenÌ z p¯edchozÌho ËÌsla)Sydney

Je 22. srpna a m·m sv·tek. P¯iölo mi nÏkolik p¯·nÌËek.R·no jsme vyrazili busem do p¯Ìstavu. Proöli jsme se k Ope-¯e, kter· mÏ zblÌzka zklamala. Z d·lky je vöak monument·l-nÌ. V p¯Ìstavu je Ëil˝ ruch. Spousta lodÌ p¯iplouv· a odplou-v·. Koupili jsme si zp·teËnÌ lÌstek na Manly a jednou velikoulodÌ se vydali spolu se spoustou jin˝ch lidÌ na p˘lhodino-vou plavbu na poloostrov. PoËasÌ se zaËalo postupnÏ hor-öit, foukal ËÌm d·l tÌm silnÏjöÌ vÌtr. Hned u p¯Ìstavu bylo

terÈnem. MÏla jsem toho plnÈ kecky. N·dhernÈ scenÈrie,jak je vidÏt na fotk·ch, vöak st·ly za to.

Druh˝ den v†Sydney jsme vyrazili do mÏsta. V†komer-ËnÌm centru Queen Victoria Building jsem byla pomÏrnÏ˙spÏön· a nakoupila ¯adu d·rk˘. Dostala jsem tip na Aus-tralian Museum, kde pr˝ prod·vajÌ moji slabost ñ mot˝ly.Koupila jsem nakonec to nejvÏtöÌ provedenÌ a dva ÑsÛlistyì.Spousta penÏz, ale jsou kr·snÌ. Na hotelu jsem si p¯ipravilap·r vÏcÌ na zÌtra do Canberry. Pojedu jen s batohem, tak sito musÌm rozmyslet, co s†sebou zabalit.

CanberraNa autobusovÈ n·draûÌ jsme dorazili s velk˝m p¯edsti-

hem. Bus byl patrov˝ a mÏl i WC. Cesta vedla krajinou se

P¯Ìstav v Sydney

Kata Tjuta

muzeum s nebezpeËn˝mi mo¯sk˝mi ûivoËichy. VidÏli jsmejejich krmenÌ. P¯ipluli rejnoci-manty, obrovskÈ mo¯skÈ ûel-vy, dravÈ velikÈ ryby a nakonec skupina ûralok˘. Krmili jedva pot·pÏËi, on a ona. MezitÌm se poËasÌ zhoröilo natolik,ûe jsme se rozhodli pro cestu zpÏt. Byl velik˝ vÌtr a vlny namo¯i se vzdouvaly. Na zp·teËnÌ cestÏ i pröelo. Neû jsmedojeli zpÏt, bylo zase kr·snÏ, vÌtr ustal a zase svÌtilo slunÌË-ko. A tak jsme pokraËovali v†prohlÌdce Ëtvrti The Rocksa†pÏöky uöli ohromnou vzd·lenost aû do dalöÌho p¯Ìstavu.Pier Luigi si tam dal pivo, F·binka k·vu a j· jsem se omlu-vila, restaurace mÏ nezajÌmala. Sedla jsem si v p¯Ìstavua†pozorovala nebe, lidi, mrakodrapy, lodi... Pak jsme nad-zemkou objeli tÈmϯ 2x dokola celou trasu centrem mÏsta.Vystoupili jsme co moûn· nejblÌûe hotelu a j· jsem öla nainternet, kde jsem se regenerovala. VÏra m· dnes naroze-niny, tak jÌ pÌöu. Pustila jsem si na pokoji topenÌ a vyh¯Ìv·mse. Jakpak je asi dnes u n·s doma?

Ve vzpomÌnk·ch se vracÌm ke svatÈ ho¯e, k†malÈmu z·-zraku ˙svitu nad Uluru. Po nÏm jsme se p¯emÌstili na dalöÌ˙chvatnÈ mÌsto, poho¯Ì Kata Tjuta ñ The Olgas. Bylo tosuper, ale pro mne hodnÏ drsnÈ. Uöli jsme asi 8 km tÏûk˝m Canberra

23Ëerven 2006

Periskop

Vöechno, co stojÌ za to, aby bylo vykon·no, stojÌ za to, aby bylo vykon·no dob¯e. Ch. Dickens

spoustou eukalyptov˝ch h·j˘, mÌsty se rozprostÌraly i rovi-ny s ovcemi. Silnice byla tradiËnÏ dob¯e udrûovan·, skorocelou cestu d·lnice s rychlostÌ nejv˝öe 110 km. Za 3,5 ho-diny jsme dos·hli hlavnÌho mÏsta Austr·lie. Naöli jsme n·öbackpaker hotel a vyrazili na pochod mÏstem. Uöli jsmezase asi 6 km (most Ë. 1, font·na Cooka vysok· 150 ms†duhou, star˝ a nov˝ Parlament, druh˝ most, pochod ko-lem jezera s Ëern˝mi labutÏmi a zpÏt do hotelu). Uû mÏzase bolÌ nohy. M·m hlad a bojÌm se, zda bude nÏjak·restaurace jeötÏ otev¯en·. ZavÌrajÌ tu totiû kolem p·tÈ. Na-ötÏstÌ jsme naöli food court a j· si dala Ëtvrtku ku¯ete s†hra-nolky. V†p˘l öestÈ se uû nikde nepracovalo. JeötÏ jsme seproöli po molu. Canberra je zvl·ötnÌ mÏsto. RozhodnÏ ne-p˘sobÌ dojmem velkomÏsta nebo dokonce hlavnÌho mÏs-ta. Je ˙plnÏ jin· neû Sydney. Tam pulzuje ûivot. Canberrap˘sobÌ dojmem l·zeÚskÈho mÏsta, t¯ebaûe tu nejsou û·d-nÈ lÈËivÈ prameny, provinËnÌho mÏsta, t¯ebaûe se jedn·o†mÏsto hlavnÌ. TakÈ se jÌ ¯Ìk· hlavnÌ mÏsto buöe. R·no sepr˝ v mnoha Ë·stech volnÏ pohybujÌ klokani. Je to takÈuniverzitnÌ mÏsto a mÌsto, kde sÌdlÌ parlament a minister-stva. äla jsem za 3,5 AUD na p˘l hodiny na internet. Od-povÏdÏla jsem na p·r email˘ a p¯eËetla si noviny. V Peruspadlo dalöÌ letadlo. Ve äv˝carsku malÈ se 4 »echy na pa-lubÏ. To se n·m to nÏjak rozmohlo. Na pokoji je docelazima. Osprchovala jsem se, Ëetla jsem si, poslouchala namobilu hudbu, a pak öla sp·t. R·no jsem sobÏ i Ital˘mudÏlala k·vu a snÏdla p·r kreker˘ a ban·n. Setkali jsme sep¯ed hotelem s†b˝valou studentkou F·binky, kter· je jiho-americkÈho p˘vodu, vzala si Itala, m· s nÌm dvÏ dÏti a jiûnÏkolik let ûijÌ v Canbe¯e. Vzala n·s na vÏû. Vykl·dala, ûeCanberra m· 300 000 obyvatel na obrovskÈm ̇ zemÌ, v†nÏ-kter˝ch Ë·stech mÏsta je vyloûenÏ buö a lze zde vidÏt spous-tu klokan˘. My jsme vöak nevidÏli ani jednoho. Shora bylsluön˝ v˝hled. Prozradila, ûe nejniûöÌ plat st¯edoökolskÈhouËitele je necelÈ 3000†AUD mÏsÌËnÏ, ûe Aborigini se cÌtÌb˝t souË·stÌ p¯Ìrody a ne p·ny tvorstva, ûe ûijÌ v komu-n·ch, majÌ vöe spoleËnÈ ñ dÏti, penÌze, byt. NeumÏjÌ pl·-novat. éijÌ ze dne na den. P˘vodnÌ pl·n bÌl˝ch byl zcela jezlikvidovat. DÏlalo se pro to vöe, vËetnÏ zabÌjenÌ dÏtÌ. Pl·nnaötÏstÌ nevyöel. Aborigini nemohou tyto Ëiny zapomenout.

Nov˝ parlament

Aboriginal tent Embassy

Domorodec

P¯ed Parlamentem postavili z roötÌ svoji Ñambas·duì, majÌtam postavenÈ stany a vyvÏöenÈ svoje vlajky. TakÈ trochumluvila o svÈ rodinÏ a pr·ci. UËÌ pr˝ na nejlepöÌ ve¯ejnÈst¯ednÌ ökole.

Autobus zpÏt do Sydney vyjel naËas a je ˙plnÏ narvan˝.Vedle mÏ sedÌ nÏjak· mladöÌ d·ma, po¯·d se vrtÌ, jÌ a pije.A takÈ fotÌ z okna busu. Nakonec jsme zd·rnÏ dorazili.Jsem ve v˝bornÈ fyzickÈ i psychickÈ kondici. Jen abych tonezak¯ikla. N·sleduje velmi n·roËn· a zodpovÏdn· pr·ceñ vöechno zabalit do kufru. Jsem ˙spÏön· ñ bumerangymajÌ svou taöku a mot˝li v†ruËnÌku tÈû. ZÌtra letÌm dom˘a†zaËÌn·m se tÏöit. To n·m to pÏknÏ uteklo...

26. 8. ñ je poslednÌ den. MÏla jsem v podstatÏ zapakov·-no. Asi v p˘l dev·tÈ jsme vyrazili naposledy do mÏsta. Na-koupila jsem poslednÌ maliËkosti ñ eukalyptovÈ oleje a†mas-ti, zapÌnacÌ klokany a koaly, k˘ûe z klokan˘, eukalyptovÈmasti a dalöÌ blbosti. V†poledne jsme byli na letiöti. ChvÌlijsem hledala zp·teËnÌ letenku, utratila jsem zbytek penÏz,teÔ sedÌm v letadle 747ñ400, p¯ede mnou je 6200†km (tj.

24 roËnÌk 5 / ËÌslo 3

Sbohem Sydney!

8 hodin letu) do Singapuru, a pak dalöÌch 10 200 km doFrankfurtu a jeötÏ asi 900 km do Prahy. Vedle mÏ sedÌmlad˝ manûelsk˝ p·r z ÿÌma. Mohlo to b˝t horöÌ. Nad st¯ednÌAustr·liÌ byla siln· turbulence a do Singapuru jsme p¯iletÏlis mal˝m zpoûdÏnÌm. Let pokraËoval, j· poslouchala Balo-govou a Savku, luötila k¯Ìûovky a spala. TÏch 20 hodin letudom˘ docela uteklo. Seöla se cel· rodina, Emil s Hankouuva¯ili, prohlÌûÌme fotky, a ta n·dhera p¯ekryla smutek z†roz-bit˝ch mot˝l˘. To je definitivnÌ konec letoönÌch pr·zdnin ñaù ûijÌ pr·zdniny 2006!

(P.S.: ProzradÌm, ûe uû jsem si zaplatila letenku do Namibieñ diamantu Afriky. TÏöÌm se na dalöÌ dobrodruûstvÌ.A†co vy?)

Bohuslava äenk˝¯ov·prezidentka VäFS

Periskop

Dokonalosti se dosahuje maliËkostmi, ale dokonalost nenÌ maliËkost. Michelangelo Buonarroti

25Ëerven 2006

Studentsk· arÈna

Semestr v Ingolstadtu

NenÌ d˘leûitÈ to, co m˘ûeme udÏlat, ale to, co musÌme udÏlat. Ch. Dickens

Na konci z·¯Ì 2005 jsme s†Martinou NÏmeËkovou vy-cestovaly v†r·mci programu Socrates/Erasmus na jednose-mestr·lnÌ studijnÌ zahraniËnÌ pobyt do mÏsta Ingolstadtv†NÏmeckÈ republice. Z pobytu jsme se vr·tily letos v b¯ez-nu a r·dy bychom se podÏlily o naöe z·ûitky a poznatkyo†tamnÌ univerzitÏ.

Fachhochschule Ingolstadt nabÌzÌ velk˝ v˝bÏr†voliteln˝chp¯edmÏt˘, na univerzitÏ je 7 studijnÌch obor˘. Student zezahraniËÌ si m˘ûe vybrat libovoln˝ p¯edmÏt z kterÈhokolivoboru. ZahraniËnÌ studenti studujÌ zejmÈna English Pro-gram For Exchange Students (bakal·¯sk· ˙roveÚ), dalöÌzajÌmavÈ moûnosti jsou Master International Project Ma-nagement (MBA), IT Management and Information Sys-tems, Elektrotechnika a Informatika a d·le pak technic-ky zamϯenÈ obory (zejmÈna automechanika, vzhledemna zjevnou prov·zanost ökoly s†podniky Audi a BMW). Ho-diny jsou vedeny hlavnÏ v†nÏmeckÈm, ale i v†anglickÈmjazyce. Pokud jedete za ˙Ëelem zdokonalenÌ se v nÏmec-kÈm jazyce, doporuËuji samoz¯ejmÏ v˝bÏr p¯edmÏtu v nÏm-ËinÏ. Je na studentovi, kolik p¯edmÏt˘ si zvolÌ. ⁄Ëast nap¯edn·ök·ch nenÌ povinn·, ale tÈmϯ v kaûdÈm p¯edmÏtuje poûadov·na semin·rnÌ pr·ce Ëi samostatn˝ projekt. Ter-mÌn zkouöky je stanoven profesorem a v danÈm semestruje pouze v jeden den. Zkouöky probÌhajÌ vÏtöinou v†pÌsemnÈformÏ s†Ëasov˝m limitem. äkola je po technickÈ str·ncevelmi dob¯e vybavena. M· zhruba 9 volnÏ p¯Ìstupn˝ch plnÏvybaven˝ch poËÌtaËov˝